Marketa Lazarová, Postřižiny, Na kometě, Babička, Princ Bajaja, to jsou slavné filmy spjaté s kariérou jedné z nejtalentovanějších slovenských hereček, Magdou Vášáryovou.
Magda Vášáryová Herečka Magda Vášáryová působila také ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky. Narozena 26. srpna 1948 v Banské Štiavnici. Proslavila se jako herečka i diplomatka. Vedle řady filmů zaujala také jako charismatická politička. Sestra herečky Emílie Vášáryové a manželka herce Milana Lasici se ke světu stříbrného plátna dostala již ve svých patnácti letech. Průlomovou pro ni byla titulní role ve středověkém dramatu Marketa Lazarová, kterou natočil těšínský rodák, režisér František Vláčil. Po sametové revoluci zanechala herectví a naplno se věnovala politické kariéře. Nejprve byla velvyslankyní v Rakousku, pak v Polsku. Od roku 2007 je předsedkyní Správní rady nadace Via Cultura. Napsala dvě knihy a plynně ovládá šest jazyků. |
Přestože se tato ikona československé kinematografie už dlouho herectví nevěnuje, mohli ji nedávno diváci vidět. Zavítala totiž do Českého a polského Těšína na 18. ročník mezinárodního filmového festivalu Kino na hranici. K nečekané návštěvě ji přiměla projekce jednoho z nejzvláštnějších snímků, který kdy natočila, Vtáčkovia, siroty a blázni.
„Ten film šel okamžitě do trezoru. V Československu byl promítnut snad jen jednou a jednou se promítal na festivalu v Monte Carlu. Akorát si jej každý leden pouštěli komunisti z ÚV KSČ na Pražském hradě, aby se posílili v boji proti oportunismu. Celých těch dvacet let si jej promítali se slovy: Vidíte, to jsme přece nemohli dopustit. Tím pádem jsem ani já neměla možnost stát se profesionální herečkou. Neměla jsem vůbec šanci se někde uchytit,“ postěžovala si Magda Vášáryová ještě před projekcí snímku.
V Ostravě už byla mnohokrát
Vtáčkovia, siroty a blázni jsou dílem důležitým nejen proto, že jej natočila, ale filmem, který změnil běh jejího života. „A to dost podstatným způsobem. Dvacet let nebylo možné jeho název vůbec vzpomenout,“ vysvětlila herečka, která se dlouhá léta věnuje politice a osvětové činnosti.
Její příjezd do Moravskoslezského kraje vytvořil symbolické pojítko mezi Čechy, Poláky a Slováky. Protože hravě ovládá všechny tyto tři jazyky, dostávala do komických rozpaků překladatelku do polštiny i moderátora festivalové besedy v divadle Adama Mickiewicze.
Srdečný a nadšený projev Magdy Vášáryové zahrnul i řadu vzpomínek právě na Ostravu. Předcházela tomu korespondence, kde mimo jiné prozradila svůj detailnější vztah k tomuto městu, které si pamatuje ještě ze 60. let minulého století.
„Byla jsem v Ostravě nesčetněkrát. Bydlela jsem tam, když jsem poblíž filmovala, hrála jsem tam na zájezdech slovenských divadel. Naposledy jsem v ní byla minulý rok se skupinou polských historiků, kteří mne pozvali na odborně koncipovaný výlet po Horním Slezsku. Dověděla jsem se o Ostravě ještě další informace, které jsem nevěděla. Doplnily můj pohled na kraj, kudy jezdím po dálnici do Katovic nebo do Vratislavi, jako předminulý týden. Houpu se na těch neuvěřitelných částech dálnice!!!“ popsala nejprve v e-mailu. Narážce na známou kauzu ohledně zvlněného úseku dálnice D1 přisoudila symbolické tři vykřičníky, Ostrava ji zkrátka uvízla pod kůží i v tomto malém detailu.
Ostrava kdysi? Šachty, šachty a šachty
Během jednodenní těšínské návštěvy Kina na hranici pak své postřehy k Ostravě specifikovala.
„Je vidět, že se město očistilo, některé budovy, které byly hrozné, zkrásněly. Spíše než v centru jsem ale byla ve Vítkovicích. Navštívila jsme bývalý plynojem, kde se konala velká výstava slovenského výtvarníka Stana Filka. Také jsem vylezla nahoru na Boltovu věž, je to tam velmi zajímavé. Když bych zavzpomínala na minulost, tak Ostrava, to pro mě byly šachty, šachty, šachty a mezi tím lesíky, dříve byly zaprášené, teď jsou zelené,“ usmívá se stále elegantní dáma.
Magda Vášáryová a Jaromír Hanzlík ve filmu Postřižiny z roku 1980.
Jan Tříska a Magda Vašáryová ve filmu Radúz a Mahulena.
Magda Vášáryová ve filmu Marketa Lazarová (1967)
Kromě toho si ještě vybavila příhodu ze setkání s pracovníky Vítkovických železáren. „Vítkovické železárny byly dlouhá léta sponzorem českých paralympiků. Já jsem je vedla jedenáct let. Pamatuji si, jak slévači Vítkovických železáren vyhráli soutěž, kterou jsem vypsala pod názvem: Co víte o paralympismu? Pět nebo šest z nich bylo se mnou na zimní paralympiádě v Naganu. Živě si na to pamatuji. Byli to pořádní chlapi, od těch pecí, a najednou dostávali japonské porce syrových ryb a takové věci. Brečeli, zhubli třeba o deset kilo za pět dní. Seděli nad tím japonským jídlem, v horách a říkali si: Honzo pamatuješ, dali bychom si vepřo knedlo zelo a pivo. Byli roztomilí.“
František Vláčil se svým rodištěm nepochlubil
Magda Vášáryová se proslavila především díky své roli v nejvýznamnějším českém filmu – Marketa Lazarová, jejž režíroval František Vláčil, rodák z Českého Těšína.
A zmínil se někdy mistr během natáčení slavného díla o svém dětství prožitém ve Slezsku? Přeci jen monumentální Marketa Lazarová se natáčela déle než dva roky a mohla k tomu být nejedna příležitost... „Ne, vůbec jsem o tom nevěděla, že je odtud. Moje vzpomínka na něho je už trochu vybledlá, protože uplynul pozoruhodný čas. Byl velmi pozorný, protože věděl, že to ty dva roky musím vydržet. Vyprávěl mi příběhy ze 13. století, díky nim dodnes slušně ovládám českou historii,“ s úsměvem popisuje natáčení Magda Vášáryová.
Samotná role pro ni prý nebyla tak obtížná. Mnohem těžší bylo vydržet zimu na place a vyrovnat se s dlouhodobým odloučením od kamarádek a rodičů.
