Budoucnost mají spojenou s životem v České republice, proto je pro ně znalost jazyka nezbytná. Zatímco děti dojíždějí už několik týdnů do církevní školy v Třinci, dospělým se denně věnují zástupci Slezské diakonie.
Iráčany si lektoři rozdělili do dvou skupin. Ta první je v češtině pokročilejší. „Je to dáno tím, že přiletěli do republiky o dva týdny dřív,“ vysvětluje jeden z učitelů a koordinátor vzdělávání Adam Sabela.
Výuka češtiny pro uprchlíky |
Sám má na starost druhou skupinu, tu prozatím méně zdatnou. „Jsme u rozšiřování pozdravů. Věnovali jsme se rozhovorům telefonem, tomu jak se představit, jak chtít nějakého člověka,“ vysvětluje Sabela.
Lektoři se zaměřují hlavně na to, aby Iráčané obstáli v praktickém životě. Pokročilí se při středeční lekci například učí pracovat s časem. „Kolik je hodin?“ ptá se učitelka Zuzana Samcová a píše časový údaj na tabuli. „Dvacet dva hodin padesát sedm minut,“ reaguje jeden ze studentů Marvan Qarn. Pak přijde řada na další.
Chybičky se občas vloudí, ale čeština je jak známo pro cizince velmi těžká. „Máme problém například s písmenem Ř. Ale jinak je studium dobré a učitelé jsou výborní,“ říká student Karam.
První znalosti češtiny se snaží uprchlíci využívat i v ulicích Českého Těšína.
„Když jdeme do obchodu, tak používám některé české výrazy, například kolik co stojí, a pak slovíčka jako ‚děkuji‘ a ‚na shledanou‘. Lidé jsou tady velmi vstřícní, nemáme s nimi žádné problémy“ podotkl Karam.
Ve městě už si vědí rady
Podle Sabely se skupina uprchlíků v Českém Těšíně rychle aklimatizovala.
„Už se zde velmi dobře orientují a dokážou si poradit. Jeden muž potřeboval po nastěhování hřebíky. Druhý den si našel obchod a koupil si je,“ nastínil Sabela.
Čtrnáct dospělých a pět dětí se v bytech v Českém Těšíně zabydluje od konce dubna. Předtím žili tito uprchlíci ve střediscích v Soběšovicích a Smilovicích na Frýdecko-Místecku. První skupina přiletěla do republiky na konci února.
Poté, co si Iráčané osvojí základy češtiny, měli by se zapojit i do pracovního procesu. Například Naiel Al Ajmayah je vyučený truhlář, Marvan Qarn by zase rád pracoval v restauraci a jednou si otevřel svou vlastní.
Z bytů 3+1 v Českém Těšíně by se již nikam organizovaně uprchlíci přesouvat neměli. „Ale bude to teď záležet především na nich,“ řekla vedoucí střediska Slezské diakonie Zuzana Filipková.
