Zub času i vlivy počasí se podepsaly na stavu Památníku Jana Amose Komenského, který se jmenuje Zeměkoule - Orbisterrarum. V letech 1920 až 1921 jej vytvořil Alois Metelák a památník stojí nedaleko pedagogické školy v Litomyšli.
Památník J. A. Komenského v Litomyšli poprvé zmizel za okupace v roce 1943.
Konstrukce díla je ale po téměř sto letech v havarijním stavu, spáry v podstavci jsou popraskané, výplně vypadané, texty na deskách jsou z větší části nečitelné. Radnice proto spustila restaurování památníku, práce za půl milionu korun na ní potrvají do podzimu letošního roku. Plastika tak z Komenského náměstí proto na několik měsíců zmizela.
Není to poprvé. Globus památníku J. A. Komenského v Litomyšli dlouhou řadu let na svém místě chyběl. A to v letech 1943 až 1967.
Komunistům pomník nechyběl
„V roce 1943 byl demontován stejně jako pamětní desky Jana Voborníka, Julia Mařáka, Františka Braunera a dalších a kov měl posloužit Velkoněmecké říši v jejím válečném úsilí,“ sdělil historik Stanislav Konečný. Naštěstí se jeho zničení podařilo zabránit - hned po válce byl nalezen ve sběrně kovů v Praze na Maninách.
Obnovený památník se však na své místo vrátil až v roce 1967, dokonce za přispění jeho již tehdy sedmdesátiletého autora.
„Ten rok 1967 zjevně nebyl nijak symbolický, prostě to tak dlouho trvalo. Ač svůj význam zřejmě mělo i ‚tání‘ konce šedesátých let. Na soklu, který tam po Komenského pomníku zbyl, byl totiž umístěn poutač věnovaný slávě KSČ, takže zřejmě toto zásadní sdělení nebylo možno jen tak odstranit a nahradit pomníkem jakéhosi Komenského,“ míní historik Stanislav Konečný.
Podrobněji popsal v devadesátých letech návrat památníku Jan Kapusta starší v Časopise pro dějiny, současnost, kulturu a přírodu na pomezí Čech, Moravy a Slezska. Obnovení podle něj bránilo hlavně duchovní pojetí památníku.
O možnostech rekonstrukce památníku začali ale v roce 1965 uvažovat emeritní ředitel školy a někdejší jednatel spolku Komenský v Přerově Antonín Dostál a důchodce, odbojář, bývalý obchodník Josef Kerhart.
„Pan řídící totiž nemohl pochopit, že režim nedovolí obnovit něco, co se pojí s Komenským. Oba staří pánové začali obcházet dveře úřadů a orgánů,“ napsal Jan Kapusta. Městský národní výtvor v Litomyšli souhlasil s obnovou, a protože na ni nebyly peníze, okresní národní výbor ve Svitavách povolil i veřejnou sbírku.
Nadšenci nalezli část původního podstavce a dokumentaci k památníku. Chybějící měděnou destičku koule vytepal akademický sochař František Janda z Osíka. Zprávu o rekonstrukci uložili restaurátoři do původní schránky z roku 1921.
„A před prázdninami roku 1967 mohl řidič Pozemních staveb Jan Janoušek autojeřábem osadit ‚orbis sensualium pictus‘ za velké účasti publika na zabudovaný podstavec na původním místě pomníku,“ popisuje Jan Kapusta. Na červen plánovaná slavnost však musela být odvolána. Vadilo, že v roce 1967 uplynulo půl století od založení jednoty bratrské, jíž byl Komenský biskupem. A tak byl památník slavnostně znovu odhalen až 4. září roku 1967 u příležitosti zahájení školního roku.
Pomník ohrožuje koroze
Kvůli návratu pomníku musel režim přesunout památník obětem třicetiletého boje dělnické třídy na Litomyšlsku, odhalený v roce 1951. Byl to velký přírodní kámen, obloun z budislavské žuly. Lidé mu neuctivě říkali balvan. Tento balvan byl přemístěn, a to do parku za Smetanovým domem, tehdy zvaném Leninovy sady. Tam s ním několikrát ještě komunisté pohybovali a otáčeli, aby měl důstojnou pozici. V roce 1990 tiše zmizel, aniž si někdo všiml, kam a kdy.
Památník KomenskéhoPamátník J. A. Komenského v Litomyšli vytvořil v letech 1920 až 1921 Alois Metalák. Má tvar koule o průměru dva a půl metru. Plášť tvoří lichoběžníkové tepané pláty z mědi, které pokrývají plastiku v sedmi řadách. Každá řada zahrnuje šestnáct výjevů, ve vrchní části objektu je překrývá kruhový plech o průměru jeden metr. Například ve třetí řadě se střídají pláty s lodí, symbolem piku, lilie a výjevy z Komenského života. Ve čtvrté řadě jsou vypsány názvy Komenského děl. |
Restaurátorskému zásahu se nyní musí podrobit nejen Zeměkoule, ale také její podstavec a měděné desky na něm. „Plastika vyžaduje komplexní restaurátorský zásah. Koroze narušila konstrukci a ohrožuje další životnost pomníku,“ vysvětlil vedoucí Oddělení rozvoje Městského úřadu Litomyšl Antonín Dokoupil.
Opravu provede restaurátor kovů Karel Holub. Plastika je měděná a jednotlivé pláty jsou tepané reliéfními obrazci, ty restaurátor chemicky očistí, vysuší a znovu napatinuje. Po napatinování opět povrch plátů zakonzervuje. Stejný postup čeká restaurování čtyř měděných desek z podstavce pomníku. „Plech je poměrně zkorodovaný a na mnoha místech popraskaný. Po dohodě s památkáři ho svaříme, scelíme, a pokud možno, patinu zachováme,“ uvedl restaurátor.
