Mezi ostravskými černouhelnými doly Jindřich, Hlubina a Zárubek by podle akademiků mohla vzniknout síť podzemních sjezdovek v délce 25 až 30 kilometrů.
„Základní páteří by byla síť sjezdovek s mírným sklonem propojujících jednotlivé doly, respektive jejich horní a dolní konce a na jednotlivých dolech potom sjezdové tratě vyšších obtížností,“ uvádějí akademici ve vizi, kterou zaslali na adresu měst, firem a dalších institucí. Upozornil na to Deník.
Podle Karla Kovaříka předcházela odeslané zprávě několikaměsíční práce. „Přemýšleli jsme nad tím, zda je to realizovatelné. Jsme přesvědčeni, že technologicky to možné je,“ uvedl.
Ve zprávě však akademici podotýkají, že uskutečnitelnost projektu vyžaduje odborné zhodnocení geology a specialisty na podzemní stavby.
„Zejména je třeba posoudit stabilitu podloží, optimalizovat tepelnou izolaci tubusů sjezdovek pro trvalé chlazení na hodnoty okolo -5°C, větrací a bezpečnostní systémy, vedení lanové dráhy či výtahů pro dopravu lyžařů a také nejvhodnější metody výstavby.“
Odborníci jsou skeptičtí
Své plány ale budou muset akademici usilovně obhajovat, zatím totiž vládne spíše skepse.
„Předložený návrh považujeme bez bližšího seznámení s podrobnostmi spíše za nereálný. Studie proveditelnosti pro tento projekt neexistuje, ovšem už na první pohled by otázka bezpečnosti provozu takového zařízení byla zřejmě značně sporná, stejně jako další technické aspekty jako odvětrání a chlazení,“ uvedl Martin Besta ze státního podniku Diamo, který obstarává sanační práce v uzavřených dolech.
Podle Besty je základním problémem celého záměru fakt, že podzemní prostory uzavřených šachet jsou nepřístupné, zatopené vodou bez možnosti obnovy. „V celé Ostravské dílčí pánvi je do podzemí vstup možný pouze na jamách v areálu Jeremenko,“ dodal Besta.
Skeptický je i Miloslav Kebrle. Ten spolu se skupinou podnikatelů a sportovních funkcionářů loni představil projekt kryté sjezdovky u Prahy po vzoru hal v Německu, Litvě, nebo komplexu v Dubaji (více o projektu jsme psali zde).
„Chceme vyvolat diskuzi“
Na lyžování pod zemí ale moc nesází. „Slyším o tom poprvé od vás. Dělal jsem mechanika na šachtě, a myslím si, že to je neuskutečnitelné. Ale možná to mají promyšlené,“ nechtěl spekulovat Kebrle.
Akademici se skeptickými reakcemi počítají. „Rozeslali jsme tu zprávu i proto, abychom vyvolali diskuzi a mohli reagovat na připomínky,“ uvedl Karel Kovařík.
S Papřokem jsou přesvědčeni, že by uskutečnění takové stavby by zajistilo Ostravsku v příštích desetiletích ekonomický přínos.
„A to díky masivnímu nárůstu lukrativního lyžařského turismu bez omezení ročním obdobím spojeného navíc s nevšedním zážitkem, který nelze zatím zažít nikde jinde ve světě,“ dodávají akademici.
Jsou podle vás plány akademiků reálné?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 15. června 2016. Anketa je uzavřena.
