Patří k nejvyužívanějším karvinským svatebním fotografům. Paradoxně přitom odfotí v Karviné jen drobný zlomek veselek. O víkendech se pohybuje spíše za hranicí okresu i kraje, v blízkém okolí pak například v Dělnickém domě v Horní Suché, v petrovickém Zámečku, v hostinci U Svatého Jána v Havířově nebo na dalších svatebčany oblíbených místech.
Sezona svatebního fotografa je nyní v plném proudu. Vůbec nejnabitějším termínem byl letos podle Rostislava Mžika 18. červen. „Na tom jsme se shodli i s dýdžeji či kameramany. Kdybychom to věděli dříve, tak ten termín budeme dražit, až takový byl zájem,“ směje se.
Proč byl zrovna 18. červen pro uzavírání svazků tak oblíbený, to netuší. Ale nabité červnové termíny, to už je evergreen. „Červen a první termíny v září jsou nejžádanější. Lidé chtějí mít hezké počasí, ale nechtějí zase příliš velké horko. Asi i po zkušenostech z loňska, kdy chlapi místo kravat nosili kolem krku ručníky,“ vzpomíná fotograf.
Fotí i tři svatby týdně. Oddychne si v říjnu
Jsou týdny, kdy nafotí až tři svatby. Jeden takový ho brzy čeká. „Budu fotit v úterý, v pátek a v sobotu. Přes týden totiž letos vychází červencové státní svátky,“ vysvětluje.
Rostislav Mžik.
Oddychne si až v říjnu, kdy sezona svateb pomalu končí. „To mám pak více času na jiné formy focení, na úpravy svého webu a na dovolenou s rodinou,“ potvrzuje.
Ač by se mu svatební veselí v tomto množství už mohlo pomalu zajídat, ze stereotypu jej vytrhávají nápadití novomanželé.
„V dubnu jsem například fotil krásnou svatbu. Obřad se konal na Lysé hoře. Auta jsme všichni zaparkovali v Krásné a pak jsme šli společně přes osm kilometrů pěšky,“ pochvaluje si karvinský fotograf a dodává: „Ten výšlap jsme všichni šli v normálním oblečení, novomanželé se převlékli až nahoře. Ne do šatů, ale do rakouských krojů, protože to byl pár, který má k tomuto kraji blízko. Na druhý den bylo v plné svatební parádě pokračování na zámečku v Petrovicích.“
Snoubencům raději rozdává manuál
Na některé svatby, či momenty, už vzpomíná fotograf méně rád. V minulosti často bojoval s nadšenými amatérskými fotografy, kteří se našli mezi svatebními hosty a kteří s mobily či nejlevnějšími fotoaparáty v ruce končili při obřadu na jeho záběrech.
Proto už sepsal manuál, který snoubencům na schůzce před svatbou dává. „Hlavně v něm apeluji na hosty obřadu, aby nechali zaznamenávání vyměňování prstýnků a dalších důležitých okamžiků na mně,“ říká Rostislav Mžik.
„Ne vždy se to ale podaří,“ dodá však jedním dechem a ukazuje na nedávno pořízenou fotografii, kde vedle čerstvých novomanželů v jejich důležitém okamžiku hraje na snímku prim i muž s videokamerou. „Nedalo se mu domluvit, přitom ho nikdo pořádně neznal, jen zařídil odvoz pro nevěstu,“ podotýká fotograf.
Jindy je zase problémem nuda. Dělat fotografie z veselky, kde se nic neděje, to není jen tak. „Jsou i takové svatby. Nedodržují se v nich žádné tradice, nehrají se hry, svědci se bez zájmu opírají o stůl. To je pak složité udělat dobré snímky,“ tvrdí Rostislav Mžik.
Počet dodaných fotografií závisí i na „akčnosti“
Nejčastěji fotí celý den, někdy mají budoucí novomanželé zájem i o balíček s předsvatebním focením, kdy si můžou pózování vyzkoušet, a často pak některou z fotografií použijí například na svatební oznámení.
Obvykle klientům dodá fotky do týdne, bývá jich kolem čtyř stovek. „Počet odevzdaných fotografií se odvíjí i podle toho, co se na svatbě děje do doby, než odjedu. Nedávno se mi třeba ozval jeden z novomanželských párů s reklamací, že jsem jim dodal o sto fotek méně, než kolik je v ceníku u daného balíčku průměrně uvedeno. Vysvětlil jsem jim, že se na svatbě nic nedělo a nebylo co fotit a že nelze donekonečna zabírat někoho s nápojem v ruce,“ dodává fotograf.
Rostislav Mžik má diář nabitý až do července příštího roku. „Je to hodně o osobním doporučení. Pokud jsou s vámi lidé spokojení, předají informaci dál a pak už se nezastavíte,“ pochvaluje si Karviňan.
