„Letos třeba máme takový zajímavý případ. V Jihlavě na Heulose se objevil pár čápů černých. Tito ptáci se dříve drželi v těch největších, klidných a málo navštěvovaných lesích. Dnes loví ryby v Jihlávce a dokonce i v Koželužském potoce,“ popsal zoolog Aleš Toman.
Svoji plachost ztrácejí podle něj třeba i sojky, které byly dříve považované za lesní ptáky. Dnes hnízdí i na okrajích měst či v parcích. „Jsou to pozvolné populační změny,“ vysvětlil Toman.
Podobné je to také se strakami. Ty jsou dnes běžně k vidění třeba na jihlavských sídlištích, což dříve nebývalo zvykem.
Straky podle Tomana obsadily městské prostředí ještě podstatně dříve než sojky. Potom tam ale jejich počet klesal. „Možná to bylo i konkurencí s druhým druhem krkavcovitého ptáka. Teď se straky znovu začínají objevovat v městském prostředí,“ doplnil zoolog.
Některé druhy ptáků si zkrátka zvykají žít v lidské blízkosti. Mění své chování a přizpůsobují se, aby přežily. Straky s výrazným černobílým zbarvením kromě jiné potravy taky plení hnízda, vybírají z nich vejce či mláďata.
Zkoumal to jeden Tomanův kolega a zjistil, že se s tím ptáci vyrovnávají častějším hnízděním a větší produkcí mláďat. Nevede to k tomu, že by některý druh z řádu pěvců začal mizet. Když jim straky vyplení hnízda, nové si umístí méně nápadně.