Imunní proti kůrovci nejsou ani smrky ve městech v blízkosti Jeseníků, kde je mnohem chladněji než jinde v regionu.
„Jenom ve Smetanových sadech kůrovec napadl asi patnáct stromů. Dalších zhruba dvacet smrků se kácelo na různým místech po celém městě,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí jesenické radnice Regina Weiserová.
Jesenické technické služby stromy kontrolují i nyní, kdy už chladné počasí agresivitu nebezpečného hmyzu zastavilo. Pokud strom začne schnout, půjde k zemi. V Jeseníku tak může pokračovat kácení napadených stromů i příští rok.
V Přerově se podle mluvčí Lenky Chalupové škody způsobené kůrovcem rovněž stále zvyšují.
„Nedávno jsme nechali pokácet sedm stromů v městském parku Michalov, další se kácely například v ulicích Šrobárova nebo Dvořákova. Zdravotní stav smrků se kvůli suchu stále zhoršuje, takže lze očekávat, že příští rok může kůrovec napáchat ještě větší škody,“ sdělila Chalupová.
Kácet se musí v městských parcích i v zástavbě
V Šumperku se kvůli masivnímu napadení kůrovcem kácely smrky nedaleko silnice v místní části Temenice, další u průmyslové zóny. Stranou ale nezůstalo ani samotné město.
„Na několika místech v centru jsme pokáceli deset stromů, k zemi půjdou ještě další. Už teď víme o dalších deseti, které jsou vážně napadené,“ popsala Marcela Peksová z Podniků města Šumperka, která má v městské firmě na starosti zeleň ve městě.
Kůrovec se nevyhnul ani krajskému městu. Decimuje smrky nejen v městských parcích, ale také v zástavbě.
„Situace je podle odborníků velmi vážná. Napadené stromy kácíme nyní na ulici I. P. Pavlova a rovněž na Mrštíkově náměstí. Kácet budeme muset i napadené smrky na ulici Okružní a Za Vodojemem,“ vyjmenovala mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.
Kůrovec je schopen přeletět do vzdálenosti až 17 kilometrů
Zdaleka nejhorší je situace v obcích na Šternbersku, nejvíc přímo ve Šternberku nebo Moravském Berouně. V lesích této části Olomouckého kraje se totiž přemnožil kůrovec nejvíce, a proto se také ve velkém počtu dostal i do zástavby.
„Šternberk je epicentrem kůrovcové kalamity. Do města se kůrovec dostává rok od roku ve větším počtu a ničí stále víc stromů,“ říká vedoucí odboru životního prostředí šternberské radnice Antonín Kostrůnek.
Ve šternberské osadě Dalov muselo jít podle Kostrůnka k zemi kompletně celé stromořadí, což bylo dvanáct statných smrků. Obdobný počet pokáceli dřevorubci také na různých místech v osadě Těšíkov.
„Přímo ve Šternberku jsme už káceli patnáct smrků a další viditelně chřadnou. Se smrkovými porosty ve městech bude potřeba se v horizontu několika let rozloučit,“ popsal Kostrůnek. V Moravském Berouně pak podle něj úplně „odchází“ smrky v městském parku.
Smrky ve městech a vesnicích neochrání ani velká vzdálenost od lesů, které kůrovec napadne.
„Je prokázáno, že kůrovec je schopen přeletět do vzdálenosti až sedmnáct kilometrů,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Podle lesníků mohou být smrky v městské zástavbě méně odolné vůči kůrovci než v lesích. Lesní porosty totiž dokážou na rozdíl od ploch ve městech udržet mnohem déle vodu. Mohou tak déle odolávat suchu a tím i kůrovci. Pokud už kůrovec napadne smrk ve městě, může ho zničit rychleji než strom v lese.
