Z prvovýroby, tedy výroby surového železa a oceli, uniká do ovzduší nejvíce oxidu uhličitého. Podle projednávaného návrhu Evropské komise by se počínaje rokem 2021 měly poplatky za vypouštění skleníkových plynů zvýšit.
„Zjednodušeně se dá říci, že reforma zpřísňuje podmínky pro vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Evropská komise v rámci nízkouhlíkové politiky chce zmírnit globální oteplování,“ vysvětlila odbornice na mezinárodní právo Kristina Šabová.
Na vypouštění oxidu uhličitého zatím získávají provozy takzvané emisní povolenky. Například Arcellor Mittal Ostrava je doposud měl zdarma, což by se v budoucnu mohlo změnit.
„Současný návrh obsahuje nerealistická a nedosažitelná srovnávací kritéria. Žádná huť, která je v současné chvíli v provozu v Evropské unii, tato kritéria nesplňuje a nebude splňovat ani v roce 2021. I naše nejekologičtější hutě čelí deficitu povolenek,“ popsala mluvčí ostravské hutě Barbora Černá Dvořáková.
Podle ní by investice do povolenek nově stály miliardy korun.
„Dle výpočtů Hutnictví železa (ocelářská asociace sdružující podniky v ČR a na Slovensku, pozn. red.) by deficit za dva nejvýznamnější výrobce, ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, dosáhl za čtvrté obchodovací období, tedy 2021 až 2030, 43 milionů povolenek. To při odhadu vývoje ceny povolenky znamená náklad přes 18 miliard korun,“ přiblížila Černá Dvořáková.
Jednání ještě nejsou u konce
Nárůst nákladů by se podepsal i na ceně oceli. „Například u výroby elektřiny není alternativa, jak ji dovézt odjinud, trh je místní či regionální. Oproti tomu u oceli, cementu, chemikálií a dalších komodit lze snadno dovézt výrobek z jiných částí světa, kde není výroba zatížena poplatkem za emisní povolenky,“ dodala Černá Dvořáková.
Hutní podniky se teď snaží vyjednat podmínky týkající se povolenek. „Jsme součástí evropské ocelářské asociace Eurofer, která s Evropskou unií vyjednává, obrátili jsme se i na příslušná ministerstva. Jestli to ovšem bude mít vliv na konečné rozhodnutí, teprve uvidíme,“ popsala mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková.
Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že jednání o reformě ještě nejsou u konce.
„Prosazujeme pozici, která zohledňuje ekonomické dopady na průmysl a snažíme se je minimalizovat. Sektor výrobců oceli je ohrožen únikem uhlíku, tudíž by měl mít podle našeho názoru nárok na příslušnou ochranu a bezplatné povolenky,“ uvedla mluvčí ministerstva Jana Taušová.
Technologie zamezující produkci oxidu uhličitého schází
K možnosti získání bezplatných povolenek pro některé podniky se kloní také Svaz průmyslu a dopravy.
„Nyní apelujeme na české i zahraniční europoslance a snažíme se jim vysvětlit, jak je takzvaná bezplatná alokace například pro ocelárny důležitá. Už tak je nastaveno mnoho emisních stropů, kdy podniky jdou často takzvaně na krev. V současnosti ale neexistují technologie, které by zamezily produkci oxidu uhličitého,“ vysvětlil manažer svazu Václav Trejbal.
Od ocelářů zaznívá, že při vysokých poplatcích za povolenky by mohl přijít na přetřes i přesun výroby.
„Tyto poplatky jsou pouze v Evropské unii. Kdyby výroba přesídlila například do Asie, kde omezení nejsou, tak by se paradoxně kvůli nízkouhlíkovým opatřením produkce uhlíku ve světě naopak zvýšila,“ doplnil Trejbal.
„Výsledkem by tedy byla i ztráta pracovních míst v Evropě. Vývoji technologií na zachytávání oxidu uhličitého se už věnujeme, ale to je zatím hudba budoucnosti,“ uzavřela Černá Dvořáková. Reformou se nyní zabývá Evropský parlament.
