Ještě nástupem husitů byla vypálena a obyvatelé vyvražděni. Dodnes ale archeologové ani historici netuší proč.
„Vznikla v době velké kolonizace kolem roku 1250, kdy sem Holštejnové začali přivádět vlastní obyvatele odjinud z Moravy nebo i Rakouska,“ uvedl archeolog Ludvík Belcredi, který Bystřec dlouhá léta zkoumal a dokonce o něm vydal knihu.
Hned první osadníci, kteří v místě Rakoveckého údolí začali žít, ale krátce po vybudování stavení přišli o střechu nad hlavou.
„Vykáceli totiž stromy na kopci, což způsobilo erozi a následnou povodeň, která tyto domy strhla,“ sdělil. Pak i kvůli této zkušenosti posunuli tehdejší obyvatelé celou osadu o několik set metrů dál.
A ta v následujících letech skutečně rostla. Měla rozlohu přes dvacet hektarů, na kterých stálo osmnáct usedlostí.
„Předpokládáme, že čtyři z nich sloužily společné výrobě, zbývající pak byly jednotlivé statky,“ doplnil archeolog.
Ve středověké osadě mohla žít podle něj až stovka obyvatel, což na tehdejší dobu nebylo vůbec málo.
Náhle ji ale potkala tvrdá rána, jakou nikdo z obyvatel nečekal. Osada byla nejen vypálena, ale její obyvatelé také vyvražděni. Někdy se podle Belcrediho mylně uvádí, že Bystřec zanikl za husitských válek - byl zničen už o několik desítek let dříve.
„Kolem roku 1400 spolu válčili páni z Kunštátu a Holštejnové. Nejdříve Holštejnové zaútočili na kunštátské panství, poté naopak Kunštáti na holštejnské a přitom zničili právě i Bystřec,“ popsal archeolog.
Že se při takových válkách vypalovaly vesnice, nebylo ničím výjimečným. Zvláštní však podle něj je, že celou obec také vyvraždili. Proč se tak stalo, si nikdo netroufá odhadovat. I proto obec nikdo neobnovil. Neměl totiž kdo.
„Navíc se Holštejnové v husitských válkách dostali do problémů a neměli už ani peníze na obnovu osady. Ani přímo nechtěli, protože tam byla spíše kamenitá půda a podzoly,“ přiblížil archeolog.
Jeden z nejdelších výzkumů
O existenci vesnice se z písemných pramenů vědělo. Až do 70. let minulého století ale nikdo netušil, kde se přesně nachází. Teprve archeolog Ervín Černý zjistil, kde před šesti staletími stála, a zahájil archeologický průzkum, který s přestávkami trval až do roku 2004. Byl jedním z největších ve střední Evropě.
Podařilo se tak zmapovat celou osadu, kde které stavení stálo.
„Výzkumů středověkých vesnic je v Evropě málo, takže toto je opravdu pro archeology významné naleziště,“ doplnil Belcredi, který začal k Jedovnicím jezdit na výzkum už jako student.
Jsou zde doloženy kůlové stavby, srubové konstrukce, celokamenné sýpky nebo přístřešky lehké dřevěné konstrukce. Archeologové zde také odhalili obrovské množství nálezů nejen keramických a kovových, ale i látek organického původu.
Dobrému zachování paradoxně přispělo i vypálení, kdy požár vše zakonzervoval. Dnes jsou v místě dávné vesnice k vidění obnovené základy dvou domů.
Díky nadšencům se místo bývalé osady dál rozvíjí. Kromě informační tabule tam vzniklo také posezení, kde se turisté mohou zastavit a odpočinout si. „V sezoně po stezce kolem osady projdou desítky, možná stovky turistů. Málokdo z nich však k pozůstatkům jde cíleně, spíše tudy prochází nebo projíždí na kole,“ prohlásil radní Jedovnic Josef Plch, který se o Bystřec také zajímá a často na něj odkazují i v místním turistickém informačním centru.
„Nedávno mě kontaktovalo Gymnázium Jana Keplera z Prahy, že zde mají nějakou exkurzi, abych jim poradil,“ doplnil Plch.
O místě se tak ví, stále je ale jako turistická lokalita v pozadí známějších jeskyní Moravského krasu, které jsou také nedaleko odtud. Zaniklá vesnice asi čtyři kilometry vzdálená od Jedovnic tak může být dobrým místem na výlet pro ty, kteří vyhledávají klidnější zákoutí bez velkého množství turistů.
