Primátor Ostravy Tomáš Macura s tím ale nesouhlasí. „Pokusím se docílit toho, aby peníze, které chce stát dát na čištění zmíněného území, převedl na likvidaci lagun. Ty patří k prioritám mezi starými ekologickými zátěžemi na rozdíl od Trojického údolí,“ říká.
V místech, kde býval černouhelný důl a koksovna Trojice, jsou podzemní štoly a odplyňovací vrty. Nahoře stojí zbytky budov a trávník hyzdí olejové skvrny.
„Zemina je kontaminovaná dehty i těžkými kovy. Po jejím vyčištění by tam mohl vzniknout například pozemek na výstavbu domů. Je to hezká lokalita blízko centra i řeky Ostravice,“ říká Dronská s tím, že podnik nyní čeká jen na to, která firma zvítězí ve výběrovém řízení.
Podle České televize už vyhrála společnost EKO-KOM. Podle MF DNES se ale proti výsledku odvolalo hned několik soutěžících, komise se jejich námitkami bude muset zabývat a verdikt zatím není jasný.
Primátor Ostravy se proti dekontaminaci Trojického údolí vyjádřil hned, když s návrhem přišel exministr průmyslu Jan Mládek. A na svém stanovisku trvá i nyní.
„Laguny jsou pro nás priorita,“ líčí Macura, který se kvůli tomu loni obrátil na tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku. Žádal, aby stát peníze od ministerstva průmyslu převedl pod ministerstvo životního prostředí na sanaci ostravských lagun. Ale neuspěl.
„Znovu se pokusím vyjednat převod peněz na laguny se současným premiérem Andrejem Babišem,“ netají Macura.
Důvodů, proč o to usiluje, má více. „Likvidaci lagun řeší město už téměř 20 let a stále není hotová, protože na úplné vyčištění lokality chybí peníze. A pokud se souběžně s lagunami i aglomerací Vítkovice začne čistit Trojické údolí, pro město to bude znamenat velkou zátěž. Zvýší se doprava, zhorší ovzduší,“ vysvětlil Macura.
„Vyčištění Trojice ale řeší město už nejméně od roku 1993,“ připomněla Dronská.
