Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Archiv Hanzelky a Zikmunda je také svědectvím o světě, který už neexistuje

Seriál   18:10
Rozsáhlý osobní archiv cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda spravuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Mají k dispozici cestovní deníky s reportážemi i denními záznamy, negativy, diapozitivy, filmový materiál, korespondenci, nejrůznější dokumenty, účetní materiály, mapy, rukopisy.

Obyčejný průklepový papír popsaný strojopisem odshora dolů, nahoře název Tripoli a datum 25. červenec 1947. Reportáž určená pro časopis Svět v obrazech s pořadovým číslem 6 má titulek Berberské osady pod zemí. Inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund v ní líčí život lidí z pouště, kteří mají svá obydlí vykopaná pod zemí.

„Nikde ani stopy po polorozbořených chýších nebo přenosných stanech berberských kočovníků. Zde se žije pod zemí,“ vypráví.

Jsou na začátku své první cesty. Mají za sebou havárii Tatry 87 v libyjské Syrtě a dvouměsíční nucenou přestávku v Tripolisu kvůli zánětu žil a vyřizování cestovních povolení.

Ani při těchto komplikacích nezanedbávají poznámky, dokumentování, fotografování, natáčení a psaní reportáží pro časopisy a rozhlasové posluchače. Naopak.

„V tu chvíli se jejich reportáže změnily. Už to nebylo o tom, jak rychle jedou a kolik toho zvládli. Najednou byli nucení se na své cestě zastavit a měli možnost podívat se i na lidi, které potkávali. Reportáže se pak staly velmi populárními a proslavily je. Přitom původně měly tvořit jen jakýsi doplněk jejich cesty,“ připomněla Magdalena Preiningerová, vedoucí Archivu H+Z.

Zikmundova systematičnost a pečlivost

Sbírka Muzea jihovýchodní Moravy dnes funguje jako doklad světa, který na mnoha místech dávno neexistuje.

Je ale také ukázkou přesné, pravidelné, systematické a detailní práce, která je z dnešního pohledu až neuvěřitelná. Miroslav Zikmund se jí věnoval v době, kdy po roce 1968 nesměl cestovat, psát, veřejně vystupovat ani pracovat. Lenošit ale neuměl nikdy. Proto se dvacet let věnoval nejen hledání svých rodinných kořenů, ale také složité evidenci rozsáhlého archivu.

„Představte si, že máte obrovské množství korespondence, podkladů pro knihy, přes sto tisíc negativů a sto padesát filmů. K tomu pak jsou ještě soukromé fotografie nebo zvukové nahrávky z rozhlasu. A abyste se v tom vyznali, tak to musíte popsat. A to udělal pan Zikmund,“ upozornila archivářka.

Sbírka by nikdy nebyla tak velká, kdyby si inženýři nedělali pravidelné poznámky. Reportáže totiž nepsali každý den, a kdyby neměli k dispozici alespoň heslovité záznamy, nepamatovali by si tak přesně místa, jména, události, názvy ani časy. Jejich přínos čtenářům i svědectví o tehdejším světě by byly poloviční.

Sto let Miroslava Zikmunda

MF DNES připravila ke 100. narozeninám slavného cestovatele Miroslava Zikmunda seriál o jeho výjimečném životě.

Miroslav Zikmund to věděl. „Byl systematický už v dětství, kdy si denně psal do deníku, co zažil, kde byl, jména spolužáků. Na cestě pak přesvědčil Jiřího Hanzelku, jak je strašně důležité dělat si poznámky hned a pravidelně,“ upozornila Preiningerová.

V cestovním deníku má každá reportáž své pořadové číslo. Ke každé je přiložený seznam očíslovaných fotografií včetně popisků, které jejich obsah vysvětlují.

Například snímek E 9/17 zařazený ke zmíněné reportáži o berberské osadě má podle popisku pro časopis ukazovat domorodce před jeskyní. Ověřit se to dá v kartotéce fotografií, ve které je chronologicky seřazený seznam všech očíslovaných snímků včetně krátkých popisů. Pod kartou E1-E20 Československo – Egypt, je u čísla 9/17 popis: výhled z jeskyně, ve vchodu Arab s děckem.

Své vlastní jedinečné číslo dostávaly fotografie už během cesty. U každého negativu je proto zřejmé, kdy je focený, kdo fotil, kde to bylo, na jaký materiál to bylo, a popis toho, co na snímku je. Negativů je v archivu přes sto tisíc.

Zájem vzbudila nejen Tatra 87, ale i pneumatiky Baťa

Rozhlasových reportáží jen za první cestu napsali H+Z 700, novinových 300. Psací stroje měli oba dva.

„Byla to společná práce. Oba jsme napsali svou verzi reportáže, pak jsme si je vyměnili, udělali korektury, a když se jednomu něco nelíbilo, musel místo toho dát návrh. Nakonec z toho vyšla jedna společná reportáž,“ vyprávěl před lety Zikmund.

Kromě textů pro rozhlas psali i pro časopisy Svět práce, Svět v obrazech, Zlepšovatel, Kinoamatér nebo pro Tep.

V listopadu 1949 pro posledně jmenované noviny například poslali výhradní reportáž z Limy. Dostala titulek Na gottwaldovských pneumatikách kolem světa a popisovali v ní, jak velký zájem vzbudila po projetí Nubijskou pouští nejen samotná Tatra 87, ale také pneumatiky značky Baťa Superb.

Zikmundova abeceda: Život slavného cestovatele od A do Z

„Plným právem. Vždyť náš osud v poušti závisel na odolnosti pneumatik stejně jako na výkonu motoru,“ připomínali cestovatelé.

Pro zjednodušení a urychlení záznamů si ještě před cestou nechali vytisknout jednotné formuláře na průklepový papír, aby měli z jednotlivých přesunů k dispozici stejné údaje. Mimo jiné například datum a místo odjezdu a příjezdu a počet najetých kilometrů. I po desetiletích tak má badatel, který v cestovních denících hledá, dokonalý přehled.

Napsané reportáže přicházely do Československa poštou. Sice se zpožděním a v různé frekvenci, ale obdivovatele to neodrazovalo. Rozhlasové vyprávění bylo potřeba načíst, teprve pak zamířilo k posluchačům. Právě zprávy od Hanzelky a Zikmunda se staly nejpopulárnějšími a nejposlouchanějšími reportážemi.

Filmové materiály se zpracovávaly ve Zlíně na Kudlově. K obrázkům tady vznikala hudba a zvuky prostředí, jež skládal Zdeněk Liška. Filmů vznikalo více během druhé cesty po Asii a Oceánii, kdy už H+Z cestovali s dalším dvoučlenným doprovodem a většími automobily Tatra 805. V nich si mimo jiné vezli filmařskou techniku a materiál.

Během cest navíc oba poskytovali řadu rozhovorů, měli veřejná vystoupení a prezentace. I tyto události, kterých byly tisíce, jsou součástí archivních materiálů. Stejně jako podklady pro knihy, jichž napsali přes dvacet. Cestopisy vydávali ve stotisícových nákladech, v celkovém počtu 6,5 milionu výtisků.

Sbírka láká cestovatele, badatele či studenty

Právě díky tomu, že sbírka má široký záběr a nabízí mnoho různých pohledů na cestovatelský fenomén, láká i po desítkách let. Nejen za účelem bakalářských a diplomových prací.

„Okruh zájemců se rozšiřuje. Už nechodí jen mladí cestovatelé, kteří se chtějí nechat inspirovat a podívat se do míst s odstupem času. Přicházejí lidé se specifickými tématy,“ poukázala Preiningerová.

Jde například o studenty, kteří v archivu zkoumají stylistiku a jazyk, fotografický archiv, medializaci jejich cesty nebo to, jak komunistický režim po roce 1948 reportáže využíval nebo podával ideologicky.

Podrobně materiály zkoumala i dvojice cestovatelů z Plzně, Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha, kteří se vydali na místa, jež byla před šedesáti lety součástí druhé cesty H+Z (viz též Nafotili místa jako Hanzelka a Zikmund před mnoha lety. I kanibalskou ves).

Hodně času nad stovkami fotografií a dokumentů strávili zástupci mladé firmy, která pod značkou H+Z nabízí vybavení pro cestovatele.

„Dvojice Hanzelka a Zikmund, jejich příběhy a dílo nás inspirovaly k vytvoření stejnojmenné značky, kterou těmto legendárním cestovatelům vzdáváme hold. Inspirujeme se jejich původní výbavou, těmi nejlepšími produkty tehdejšího Československa,“ vysvětlil na internetových stránkách jeden z jednatelů firmy, Filip Nguyen.

Muzeu už se za dobu existence archivu podařila částečná digitalizace filmového materiálu a fotografií. Na pokračování u písemných materiálů postupně shání peníze. Do té doby se alespoň bude rozrůstat digitální mapa, která může být prvním průvodcem.

Faktem je, že archiv H+Z stále není uzavřený. Miroslav Zikmund totiž, i ve svých sto letech, stále píše dopisy osobnostem po celém světě a podílí se na různých publikacích. I tyto dokumenty se stávají jeho součástí.

22. dubna 2014

Autor:

Zikmund s Hanzelkou znali auto do šroubku, popisuje kurátor muzea Tatry

Na snímku kurátor Technického muzea Tatra v Kopřivnici Radim Zátopek

VIDEO Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund při svých výpravách proslavili značku Tatra. Sériově...

Vilu koupil Zikmund od vládního rady, po zákazu se v ní scházeli disidenti

Vila Miroslava Zikmunda ve Zlíně

VIDEO Seriál Stačil jeden pohled na Zlín a Miroslav Zikmund měl jasno: to je město, ve kterém by chtěl žít....

Zikmundovy stopy ve Zlíně: v divadle o něm byla hra, škola mu dala doktorát

Rektor Baťovy univerzity Petr Sáha a Miroslav Zikmund

VIDEO Seriál O cestách Hanzelky a Zikmunda se nejvíce dozvíte ve zlínském muzeu, inspirovaly také místní...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

VIDEO Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho...

Archiv Hanzelky a Zikmunda je také svědectvím o světě, který už neexistuje

Rozhlasových reportáží jen za první cestu napsali Jiří Hanzelka a Miroslav...

VIDEO Seriál Rozsáhlý osobní archiv cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda spravuje Muzeum...

  • Nejčtenější

Slovácko - Sparta 2:4, obhájce se strachoval o výhru, uklidnil ho Krejčí

5. května 2024  17:10,  aktualizováno  21:16

Dvakrát přišli o dvoubrankové vedení, soupeři ale vyrovnání nepovolili a nakonec slaví. Sparťanští...

Mladý sparťan utrpěl v druhé lize vážný úraz hlavy, klub podal protest na sudího

6. května 2024  16:25

Fotbalový talent Roman Horák, jeden z nejnadanějších současných sparťanů, leží po operaci s vážným...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot

4. května 2024  13:06,  aktualizováno  14:56

V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...

Při čelním střetu zemřela těhotná spolujezdkyně, řidička jela v protisměru

3. května 2024  13:31

Dopravní policisté i kriminalisté stále šetří tragickou nehodu, která se stala minulý týden u...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANO vytáhlo na europarlament. Dostálová slibuje podívat se na Green Deal

1. května 2024  14:17

Hnutí ANO zahájilo kampaň do Evropského parlamentu. Kandidáti se představili před Památníkem Tomáše...

Nová tvář zlínské přehrady. Loď letos zmizí, město zvažuje koupání

8. května 2024  10:20

Z Kudlovské přehrady v centru Zlína už letos zmizí loď, která dříve fungovala jako restaurace. Po...

Kulturní areál, letní kino i rodinné domy. Juřinku čeká velká proměna

7. května 2024  15:56

Velké plány má město Valašské Meziříčí s místní částí Juřinka. V nejbližších letech tu chystá řadu...

Opravená komora i jez. Na oblíbený Baťův kanál se znova vracejí lodě

7. května 2024  12:36

Na Baťův kanál, unikátní vodní cestu spojující dva moravské kraje a Slovensko, se opět vracejí...

Zlín čeká o letních prázdninách dopravní šílenství, klíčové cesty omezí

7. května 2024  8:38

Silničáři budou v létě v centru Zlína opravovat a částečně uzavírat klíčové silnice. Omezení se...

Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA

HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...