Iniciátorem tohoto nápadu byl lesní dělník Ondřej Brož z Bordovic na Novojičínsku. Ještě letos bude stejným způsobem upraveno několik dalších lesních cest.
Stezka v lese na severním svahu Velkého Javorníku, která kdysi sloužila pro stahování dřeva, je dnes rozdělená celkem 28 tůněmi, které mají rozměr tři krát čtyři metry a hloubku od 10 do 60 centimetrů.
„Zachycuje se v nich voda, která by jinak odtekla dolů do potoka. V tůních se pak, díky tomu, že v hloubce už není půda tolik zhutněná, postupně vsakuje do země,“ popisuje Ondřej Brož.
V lese pracuje už 16 let a za tu dobu pozoruje, jak z něj voda postupně ubývá.
„Kdysi bylo v lese prakticky pořád vlhko, v posledních letech se ale udrží jen pár dní po dešti, jinak je sucho,“ líčí Brož. Díky prakticky každodennímu pohybu v lesním prostředí také vidí, kudy voda mizí.
„Jedním z takových míst jsou přibližovací linky, po nichž voda rychle odtéká do potoků a pak pryč. Ročně tak zmizí bez užitku miliony litrů vody,“ vysvětluje.
Když hledal způsob, jak tomu snadno a efektivně zabránit, objevil na internetu videa Slováka Štefana Vaľa, který popisoval, jak mohou tůňky vybudované na nepoužívaných přibližovacích linkách sloužit k zachycení vody.
„Zkusil jsem oslovit správu CHKO Beskydy, jestli by to nešlo nějak vymyslet, a dostal jsem se k Miroslavu Kubínovi. Ten řekl, že s takovým nápadem souhlasí,“ vypráví Brož.
Myšlenka uspěla i proto, že CHKO měla v plánu opatření podobného rázu.
„Takovéto projekty jsme začali připravovat před dvěma lety, takže když přišel Ondřej Brož se svým nápadem, nabídli jsme mu, že to zaplatíme,“ informuje Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy. Ta zároveň v současnosti úzce spolupracuje i se správcem velké části zdejších pozemků, Biskupskými lesy, proto pomohla získat jejich souhlas.
Stovky tůní a miliony litrů zachycené vody
„Rádi jsme tomuto projektu vyšli vstříc, protože udržení vody v lesích je jeden z velkých problémů současnosti. Zmíněný způsob je jednou z nejlepších možností, jak to udělat,“ komentuje projekt šéf Biskupských lesů Libor Konvičný.
Po Velkém Javorníku přibude v Beskydech ještě několik takto upravených míst. „V našem zájmu není rušit všechny přibližovací linky. Vybíráme pouze ty, které dlouhodobě nebudeme využívat. Zhutněné přibližovací linky fungují jako drenáže, dokonale vysušují krajinu a les a opatření tohoto charakteru by vysušování měla zabránit,“ dodává Konvičný.
Již hotový úsek měří 70 metrů, stejným způsobem bude letos upraveno dalších 750 metrů přibližovacích linek.
„Když si to spočítáme, je to dalších tři sta až čtyři sta tůní, které mohou zadržet jeden a půl až dva miliony litrů vody,“ nastiňuje Kubín s tím, že projekt je unikátní také proto, že se podařilo navázat systematickou spolupráci mezi vlastníky lesů a státní správou.
„Vlastníci ne vždy vidí rádi podobné úpravy, tady jsme ale našli společné slovo,“ uvádí Kubín.
CHKO Beskydy tak kromě toho připravuje letos spolu s Biskupskými lesy další projekt za celkem devět milionů korun.
„Zahrnuje vybudování 70 lesních tůní a zasakovacích pásů kolem cest, které opět zabrání tomu, aby povrchová voda z lesa rychle odtékala, a naopak napomohou tomu, aby se vsákla do půdy, kde ji potřebujeme mít,“ vysvětluje Kubín.
Biskupské lesy spravují na území Moravskoslezského kraje celkem 25 tisíc hektarů lesa ve vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského. Většina z toho, tedy 17 tisíc hektarů, se nachází v Beskydech.
„My sami máme řadu vlastních aktivit, které pomáhají udržet vodu v krajině. Je to například obnovování nádrží, které kdysi sloužily ke splavování dřeva, nebo budování nových menších nádrží,“ doplňuje Konvičný.
