Syn Milan se Tamaře Kucharczykové narodil s obrnou, přidala se epilepsie, Parkinsonova choroba a v patnácti mu byl specialistou potvrzen autismus. Nyní již dospělý hendikepovaný muž byl zbaven svéprávnosti a pobírá plný invalidní důchod.
Chodit ale zvládne a na první pohled může působit zdravě. To je zřejmě důvod, proč žena z Karviné pět let řeší problémy s neznámým nebo neznámými lidmi, kteří ji viní ze zneužívání jednoho parkovacího místa pro postižené v Březové ulici. To donedávna mohla využívat jen ona se svou rodinou. Na toto výhradní právo ostatní řidiče upozorňovala doplňková tabulka s registrační značkou jejího auta.
„Nejprve přišly anonymní dopisy. Ať značku odstraním, že mi místo nepatří. Psalo se v nich, že mi to doktorka napsala podvodem, že mě dají k soudu, a jak auto využívám k podnikání. V životě jsem nepodnikala a to ostatní jsou také nesmysly,“ vzpomíná Kucharczyková na začátek problémů.
Po sérii tří nepodepsaných textů začala na parkovacím místě postávat stále častěji cizí auta, někdo také se značkou různě otáčel. „Musela jsem několikrát volat městskou policii, co mi zbývalo,“ vysvětluje žena.
Situace pak vygradovala letos v létě a na podzim. „Jednoho prázdninového rána jsem přišla k autu a bylo komplet celé poškrábané klíči. O dva měsíce později pak kromě dalších škrábanců ještě někdo propíchl dvě kola,“ líčí Tamara Kucharczyková.
Obě události nahlásila policii, která se jimi zabývá. „V jednom případě došlo k poškození karoserie, v druhém se k tomu ještě přidaly propíchnuté pneumatiky,“ potvrdila karvinská policejní mluvčí Zlatuše Viačková.
Pachatele zatím policisté nedopadli. Vyšetřovatelé zároveň ověřovali, zda má majitelka vozu na vyhrazené místo opravdu nárok. „Bylo zjištěno, že jej využívá oprávněně,“ dodala Viačková.
I z obav, co by ještě mohlo následovat, se Tamara Kucharczyková s rodinou před nedávnem přestěhovala do jiné části města. „Byl to jeden z důvodů,“ potvrdila.
Parkovací místo, které se stalo jablkem sváru, může aktuálně využít kterýkoliv držitel průkazu ZTP či ZTP/P. „Když jsem se bavila s bývalou sousedkou, tak mi řekla, že je teď věčně prázdné,“ podotkla s úšklebkem jeho bývalá uživatelka.
To, že jí zřejmě někdo parkovací místo před domem záviděl, považuje za zcestné. „Starám se o nemocného syna. Manžel trpí schizofrenií. Opravdu mi není co závidět,“ uzavřela.
