Jak uvedla mluvčí blížícího se sčítání lidu 2021 Jolana Voldánová, tak statistici nastínili i zvyšování průměrného věku.
„Jestliže v současnosti činí 43 let, za půl století se přiblíží hranici 49 let. Populace v kraji tak bude patřit mezi nejstarší v rámci Česka,“ potvrdila Hana Gurecká, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Ostravě.
Voldánová proto upozornila, že sčítání lidu, které začne 27. března, a to výhradně elektronicky, umožní kraji se na základě získaných statistických dat dopředu připravit na stárnutí populace.
Hejtman: Nástin úbytku je naprosté sci-fi
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) souhlasí jen s vizí stárnutí obyvatelstva. „Lékařské vědy postupují vpřed, dožíváme se stále vyššího věku, senioři jsou aktivní déle, takže stárnutí v průměru jistě nastane,“ potvrzuje hejtman.
Nástin úbytku o zhruba čtvrtinu obyvatel však považuje za naprosté sci-fi. „Jsem vědec, a proto stavím na věcech, které lze ověřit, což toto nelze. Projekcí současného stavu se nelze dobrat reálného výsledku, neboť dojde k několika kvalitativním změnám,“ vysvětlil Vondrák.
Jako první změnu uvedl ústup hornictví s přechodem na úplně nový typ průmyslu, který by měl být postaven na obnovitelných zdrojích. „Bude vznikat velký počet pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou, takže se naopak můžeme stát velmi atraktivním regionem. V následující dekádě budeme mít k dispozici pro tyto změny sto miliard korun, které rozhodně chceme investovat tímto směrem.“
Další výrazná změna podle hejtmana nastane v okamžiku zprovoznění vysokorychlostních železničních tratí.
„To bude znamenat cestu z Ostravy do Brna za necelou hodinu a mezi Ostravou a Prahou se bude jezdit necelé dvě hodiny. To hodně ovlivní možnost dojíždění za prací a může to znamenat výraznou změnu stylu života. Navíc náš kraj disponuje úžasnou přírodu, což se zatím příliš nedoceňuje,“ poukázal s tím, že statistický model podle jeho přesvědčení nebude mít nic společného s realitou.
Primátor: Takový úbytek si kraj nemůže dovolit
Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) výhled ČSÚ zná. „Aniž bych se statistiky chtěl polemizovat, podstatné je, že zjednodušeně řečeno předpokládá pokračování současných demografických trendů a nepočítá s žádnými účinnými intervencemi v opačném směru. Osobně jsem přesvědčen, že si náš region nemůže snížení populace o více než čtvrtinu během pouhých dvou generací dovolit, aniž by to mělo vážné sociálně-ekonomické dopady,“ obává se primátor.
Dodal, že politici, ať už komunální, regionální nebo celostátní, nesmějí pasivně rezignovat, ale za podpory odborníků přicházet s opatřeními, která pomohou neblahý trend vývoje populace alespoň zpomalit, ještě lépe zvrátit.
Senátor a starosta: Vláda na nás zapomíná
Senátor a starosta Bolatic na Opavsku Herbert Pavera (TOP 09) nečekal, že by úbytek lidé v kraji za padesát let měl být tak výrazný. „Pravděpodobně ČSÚ nepracuje s možnými plány v kraji do budoucna. A také je to i vina státu, který jako by na náš kraj stejně jako na Karlovarský a Ústecký nějak zapomínal,“ řekl Pavera, jenž je i předsedou Sdružení obcí Hlučínska.
Zdůrazňuje, že jsou nutné investice do moderní infrastruktury, ať už dopravní, nebo digitální. Další peníze musí směřovat do podpory rozvoje vědy a výzkumu, aby lidé v kraji zůstali a další přicházeli, přičemž se nesmí zapomínat ani na stávající občany.
„Bohužel i v novém programovém období stát na náš kraj nějak zapomíná a my mu to musíme neustále připomínat. I kvůli tomuto nepříznivému statistickému výhledu,“ přiblížil Pavera.
Geograf: Velký vliv může mít migrace
Vedoucího katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě Petra Rumpela statistický model nepřekvapil. „Tyto predikce a prognózy jsou postavené na analýze trendů populačního vývoje v posledních desetiletích, přičemž výsledné scénáře mohou být optimistické, realistické a negativní,“ vysvětlil Rumpel s tím, že tato prognóza odpovídá negativnímu scénáři.
Za jisté považuje stárnutí populace, s čímž se potýká většina evropských zemí. Současně však říká, že existuje řada možností a faktorů, které další populační vývoj mohou ovlivnit.
„Velký vliv může mít také imigrace ze zahraničí, například ze Slovenska a Ukrajiny, a vztah společnosti k imigraci obecně. Současně známe řadu případů, kdy se lidé po deseti patnácti letech vracejí z Prahy do kraje, a to vzhledem k tamním vysokým nákladům. Není to sice ještě statisticky významné číslo ani trend, ale může to být určitý signál změny. Pokud tady budou mít mladí lidé dobré pracovní příležitosti, cenově přístupné moderní bydlení, nižší životní náklady než v Praze i kvalitní možnosti využití volného času, může jich být mnohem více a ani nebudou další odcházet odtud jinam,“ nastínil Rumpel.
Vedoucí katedry zmínil i to, že se navíc vedení kraje a Ostravy v poslední době zmodernizovala a podporují vysoké školy a nové ekonomické struktury, například IT obory. „Důležité také bude, jak se podaří zvládnout proměnu Karvinska, donedávna vysoce závislého na těžbě uhlí, k novým odvětvím a oborům.“
