Mobilní telefon, potažmo smartphone je dnes zcela běžnou součástí každodenního života. Jsou však situace, kdy je jeho používání nežádoucí. Za držení telefonu během řízení hrozí vysoké postihy, v rukách žáků pak jistě ani nevykouzlí úsměv na tváři vyučujícího. Jak již průzkum operátora O2 z roku 2019 uskutečněný ve spolupráci s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prokázal, české školy nejsou v postoji vůči mobilům v rukách žáků jednotné (viz Zakázat mobily, nebo je trpět. České školy stále tápou).
Vesměs je trpí během přestávek, které by však měli žáci věnovat jiným aktivitám, a to včetně přípravy na další vyučovací hodinu. Přímo v nich pak ovšem bývá použití mobilu prakticky nežádoucí. A to natolik, že jej nelze použít ani jako alternativu běžné školní, respektive studijní pomůcky. Tedy třeba coby poznámkový blok, diktafon či namísto klasické kalkulačky. Právě nemožnost využít takovéto elementární funkce běžně používaného zařízení, které výkonem převyšuje nejvýkonnější superpočítače planety před 25 lety, pobuřuje webového architekta, UX designéra a vývojáře Petra Staníčka známého pod pseudonymem Pixy.
„To, že jejich neuvěřitelné možnosti a výkon většina škol vůbec nedokáže využít a jakkoli je zapojit do výuky, je smutná realita. Ovšem daleko ostudnější je, že mnoho škol odmítá využít aspoň jejich elementární funkci jako kalkulačce, diktafonů, zápisníků nebo map a snaží se úplně zakazovat jakékoli jejich používání,“ napsal Staníček v otevřeném dopise ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a školskému ombudsmanovi Ladislavu Hrzalovi. Obsah dopisu zveřejnil na svém twitterovém účtu.
Poukazuje v něm především na to, že žáci jsou i dnes nuceni namísto moderního přístroje „používat prehistorické nástroje.“ Pozastavuje se nad argumenty, kterými školy vysvětlují svůj postoj k používání chytrých technologií, tedy například rizikem opisování či dohledávání informací na internetu. Přitom právě třeba aktivní práce se zdroji namísto memorování faktů by podle něj měla být jedním z trendů, které by si měly moderní školy osvojit a ne se jim usilovně bránit.
Nicméně od ministerstva školství očekává především odpověď na otázku týkající se relevantní matematické mobilní aplikace, kterou by byli žáci oprávněni používat i při výuce namísto standardní „vědecké“ kalkulačky.
„Dokázali byste z pozice MŠMT takovou aplikaci specifikovat, určit, co musí a co naopak nesmí dělat?“ ptá se v dopise s tím, že vše je řešitelné a jde jen o otázku vhodného technického řešení. Z pozice ministerstva přitom neočekává nějaké nařízení, ale spíše doporučení na vhodný nástroj splňující podmínky k jeho „legálnímu“ využití při výuce.
Čeští rodiče jsou pro plošný zákaz mobilů ve školách, ukazuje průzkum |
„Považuji za ostudné, že je něco takového vůbec nutné řešit v roce 2021, kdy vývoj technologií letí exponenciálně nahoru a naše děti vyjdou ze škol do světa, kde i ty dnešní mobily budou vypadat jako trapné primitivní hračky,“ zmínil s poukázáním na to, že studenti v současnosti musí používat stejný přístroj, jaký on sám používal už před 40 lety.
„Já chci připravovat děti na svět, kde se používá umělá inteligence, neurální sítě a virtuální realita – a ne svět kalkulaček, matematických tabulek a logaritmických pravítek,“ zakončil dopis s přesvědčením, že taková doba je definitivně pryč a nejde o cestu, kterou by se chtělo MŠMT ubírat.
Podle ministerstva je takových škol minimum
Rychlost odpovědi, kterou ze strany MŠMT obdržel, Staníčka překvapila. Avšak stejně tak obsah sdělení, z něhož vyplývá, že situace není tak tragická. „Ministerstvo vidí situaci optimisticky a podobné případy vnímají jako excesy a výjimky,“ uvedl autor otevřeného dopisu ve svém dalším tweetu, v němž zveřejnil odpověď vedoucí Oddělení všeobecného vzdělávání MŠMT Štěpánky Thérové.
„Mohou být i školy, které mají k mobilním telefonům a jejich používání při výuce negativní postoj. Ovšem takových škol je dle mých informací minimum. Samozřejmě, že např. zakazují jejich používání v době vyučování, kdy je práce s nimi neopodstatněná,“ stojí v reakci Thérové.
Nicméně v průběhu mnohých předmětů a mnohými vyučujícími jsou podle ní možnosti mobilních telefonů a v nich uložených aplikaci hojně využívány.
„Tak ne, přes ministerstvo tenhle vlak nejede. Mluvčí ombudsmana MŠMT má naprosto jasno: většina škol mobily žákům nezakazuje a naopak je aktivně využívá. Opak se děje snad jen někde okrajově, v minoritě škol. A všude jsou nadšení a zapálení učitelé. A spousta jednorožců,“ reagoval Staníček v dalším tweetu na odpověď ministerstva.
Možnost využít mobil při výuce záleží na škole
Rozhodnutí o zapojení mobilů do výuky je primárně na vyučujících, ředitelích škol a školních vzdělávacích programech. Rozhodujícím faktorem mohou být i technické možnosti dané školy. Používání mobilů školy upravují ve svých školních řádech.
Od loňského 1. října jim to umožňuje novela školského zákona. Podle § 30 odst. 3 může školní řád nebo vnitřní řád omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty. Výjimkou jsou pouze případy, kdy dané zařízení žák/student potřebuje ze zdravotních důvodů.
„Ano, existuje minorita škol, kde s mobily a dalšími moderními technickými zařízeními nějak pracují. Ale naprostá většina škol k nim má postoj odmítavý a spíš se snaží všechny mobily, tablety a počítače ze školy úplně vystrnadit a zakázat,“ uvedl Staníček ve shrnutí této problematiky, které zveřejnil na svém webu.