Členové posádky na palubě UH-60 Black Hawk měli podle vyšetřovací zprávy, kterou server ArmyTimes získal v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím, během letu problémy s klíčovým stabilizačním zařízením.
Hlavním problémem měl být horizontální stabilizátor. Zjednodušeně jde o vodorovné křídlo na ocase vrtulníku, které je u stroje Black Hawk pohyblivé.
„Automatický systém stabilizátoru během dvouhodinového letu několikrát selhal a v okamžiku nehody byl řízen manuálně,“ uvádí vyšetřovací zpráva z Centra bojové připravenosti americké armády mimo ve Fort Rucker v Alabamě.
Vrtulník UH-60 Black Hawk americké armády se zřítil loni 12. listopadu nedaleko oblíbeného egyptského letoviska Šarm aš-Šajch u Rudého moře.
Stroj havaroval při rutinním zásobovacím letu v rámci mnohonárodní pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers - Mnohonárodní síly a pozorovatelé), která dohlíží v oblasti od roku na dodržování mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem z roku 1979.
Oběti havárie
|
Při nehodě zemřelo sedm příslušníků mírových sil, včetně pěti amerických vojáků, francouzského důstojníka a české vojákyně Michaely Tiché. Šestý americký voják nehodu přežil a byl převezen do nemocnice krátce poté, co jej záchranáři našli mezi troskami helikoptéry.
Stroje Black Hawk mají z podstaty své konstrukce tendenci při visu nebo letu v nízkých výškách létat s nakloněnou přední částí. Pohyblivý stabilizátor na ocase bývá v takové fázi nakloněn dolů, aby jeho náběžná hrana byla více v souladu s tahem hlavního rotoru a sklon se tak vyrovnával. Jakmile se posléze stroj rozhýbá či dosáhne „cestovní“ rychlosti, stabilizátor automaticky upraví svou polohu.
Vrtulník se v rychlosti zabořil do země
Americká armáda už v minulosti řešila několik případů mechanických nebo elektronických poruch, které vedly k zablokování stabilizátoru, náhlému prudkému poklesu přední části kabiny a nárazu do země.
Zarputilá a oddaná práci. Armáda ve Kbelích uctila zesnulou vojačku |
Od té doby byly proto stroje vybaveny varovným systémem, který v případě nouzové situace spustí výstražný zvukový tón a pilot může stiskem tlačítka automatický režim stabilizátoru okamžitě vypnout. Druhý pilot pak může pomocí manuálního ovládání polohu stabilizátoru upravit do správné pozice.
Při havárii na Sinaji se vrtulník podle zprávy rozlomil na tři části. Zvukové záznamy z paluby stroje odhalily, že „člen posádky hlásil anomálii stabilizátoru“. Když došlo k nehodě, byl stabilizátor v manuálním režimu a ve špatné poloze.
Tělo padlé vojačky přepravil do Česka vojenský speciál:
13. listopadu 2020 |
Spekulace o možném sestřelení jsou liché
Ze zprávy vyplývá, že vrtulník se předtím normálně přiblížil na místo, kam měl dopravit velký zásobník s vodou, podvěsený pod strojem. Na místě náklad bez problému spustil a pak ihned zamířil na sever, kde po chvíli na úpatí hor havaroval.
Údaje o letu posléze ukázaly, že stabilizátor zůstal i při přechodu do terénního letu v režimu „dolů/viset“, což způsobilo, že nos vrtulníku byl nakloněn a narazil do země v rychlosti 79 uzlů, tedy zhruba 146 km/h.
Zkoumání trosek vraku nepřineslo žádné důkazy o vadách na trupu vrtulníku, rotorových systémech, pohonu, systému řízení letu, hydraulice ani palivovém systému nebo podvozku. Rovněž nejsou důkazy o požáru nebo výbuchu.
O možném sestřelení stroje spekuloval loni prezident Miloš Zeman. „Nejsem si zcela jist, zda to byla dopravní nehoda, protože na Sinajském poloostrově působí islámští radikálové a není vyloučeno, že tam ten vrtulník sestřelili,“ řekl při listopadovém velitelského shromáždění.
