Zákon se dotkne důchodů, které pobírají někdejší poslanci parlamentu a členové vlády v komunistickém Československu, dále bývalí příslušníci komunistické tajné policie StB, někteří někdejší řídící pracovníci v bezpečnostních službách či členové a zaměstnanci ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.
Slovensko přitvrzuje. Politici chtějí „zrovnoprávnit“ komunismus s fašismem |
Zmíněným osobám bude nově stanovena výše důchodu tak, že se až na výjimky nezohlední jejich příjem za období výkonu politické či jiné funkce pro stát v období komunismu.
I po této úpravě by penze neměly klesnout pod stanovenou nejnižší částku důchodu. Přepočet penze se dotkne i vdovských nebo vdoveckých důchodů, které pobírají pozůstalí. Zákon po podpisu prezidentkou vstoupí v platnost letos v srpnu.
V preambuli k zákonu sněmovna poukázala například na to, že představitelé komunistického režimu a jeho represivních složek často pobírají vyšší penze než ti, které komunistický režim pronásledoval.
Upozornila také na nemorálnost, protiprávnost a zločinnost komunistického režimu, který podle parlamentu hrubě potlačoval a porušoval svobodu a základní lidská práva a svobody lidí.
Ulice nesmí nést jména komunistů a fašistů, rozhodl slovenský parlament |
Seznam lidí, na které se bude zákon vztahovat, by měl vytvořit Ústav paměti národa. Tato instituce na Slovensku zkoumá období nesvobody a také spravuje dokumenty bezpečnostních složek z období komunistického režimu.
Návrh zmíněného zákona předložila do sněmovny skupina vládních poslanců. Opozice předlohu při hlasování nepodpořila.
Místopředseda nejsilnější opoziční strany Směr-sociální demokracie Ľuboš Blaha v rozpravě tvrdil, že norma je postavena na principu kolektivní viny, popírá právní stát a je retroaktivní. Podle něj nelze řešit historické křivdy tím, že se stát bude mstít všem lidem, kteří pracovali v některých profesích.
