Architektonicky výjimečnou budovu v sobotu večer osvětlilo téměř patnáct stovek žárovek. Organizátorka sbírky a opavská patriotka Linda Bittová původně chtěla získat 200 tisíc korun, nakonec však lidé poslali přes půl milionu.
Peníze navíc budou použity na nejnutnější opravy zdevastovaného objektu, který se poprvé rozzářil roku 2004.
Uspořádat sbírku se Bittová, která se v Opavě věnuje realitám, rozhodla společně se sochařem a rodákem z Opavska Kurtem Gebauerem (rozhovor s umělcem zde). A právě jeho díla by mohla v budoucnu být umístěna v objektu bývalého obchodního centra.
„Pro svou expozici hledá galerii, kde by mohl svá díla trvale umístit. Spojila nás myšlenka na záchranu obchodního domu Breda. Proto jsme podnikli několik veřejných prohlídek této památky, abychom občanům přiblížili její současný zdevastovaný stav. A zároveň v nich vzbudili zájem a emoce s tím něco dělat,“ uvedla Bittová.
Bittová dodala, že v příštím roce jejich aktivity budou pokračovat. „Chtěli bychom opětovně pořádat prohlídky s promítáním, protože zájem veřejnosti je obrovský. Pokud se podaří nemovitost získat do majetku města, máme v plánu zorganizovat sbírku na výměnu střech a generální opravu kopule,“ doplnila.
Přízemí Bredy bude veřejnosti otevřeno každou adventní neděli od 14 do 17 hodin.
V době svého otevření v roce 1928 byla Breda největší obchodní dům v republice. Stavba z roku 1927, která vznikla přestavbou původního obchodního domu, ale nyní chátrá. Firma Kamila Kolka, která ji vlastní, je v likvidaci.
Zájem o koupi má současné vedení města (podrobně zde). Zastupitelé ale letos v březnu odkup nechválili. Opětovně se bude o tomto problému jednat v pondělí 6. prosince.
Město má s Bredou velké plány
Město vychází z návrhu speciálně sestavené pracovní skupiny. Zasedli v ní zástupci různých organizací, podnikatelé či majitel rozsáhlé sbírky africké kultury Jiří Blata.
Podle plánu představeného zastupitelům by objekt měl být z jedné poloviny využíván komerčně, z druhé pak pro veřejnoprávní účely. Provoz budovy by město neměl výrazněji finančně zatěžovat.
Do budovy s deseti tisíci metry čtverečními plochy chce vedení radnice investovat bezmála 300 milionů korun. Kromě kupní ceny ve výši takřka 40 milionů korun jde o náklady na rekonstrukci budovy.
Samotný roční provoz objektu by pak měl stát asi 17,7 milionu korun. Výnosy z nájemného a hrazením poskytnutých služeb by naopak město mělo získat 15,8 milionu korun. Rozdíl by pak tvořila dotace města na provoz budovy.
Projekt počítá s tím, že ve dvou z šesti pater vznikne celoroční tržnice a další prostory pro komerční využití. Další patro by město využilo pro komunitní centrum. Prostory, včetně tanečního sálu, by měly sloužit například spolkům. V dalších dvou patrech by pak vznikly galerie - jedna sestavená z afrických sbírek Blaty a další ve spolupráci s Institutem výtvarné fotografie.
