Jedním z nejvíce ohrožených druhů je lejsek malý. „Za posledních čtyřicet let jeho počty na některých místech klesly až o devadesát procent, a proto je to jeden z druhů, kterému se v současné době věnujeme systematicky,“ uvedl ornitolog Daniel Křenek z Českého Těšína.
Důvodů, proč těchto drobných ptáků ubývá, je podle něj více. „Lejskovi neprospívá, že mizí staré bukové lesy. Potřebuje rozsáhlé lesní porosty, takže když díky těžbě vznikají menší ostrůvky, také mu to vadí. A situaci nepomohla ani kůrovcová kalamita.“
V Beskydech ornitologové napočítali nižší počty tetřevů hlušců. „Může za to změna využívání lesních porostů a intenzivní hospodaření,“ zdůvodnil Václav Tomášek ze Správy CHKO Beskydy.
Chřástal doplácí na intenzivní zemědělství
Dalším druhem, jehož populace se velmi snížila, je chřástal polní. „Největším problémem je pro něj intenzivní zemědělské hospodaření,“ vysvětlil Křenek. „Chřástalové hnízdí na loukách a v době, kdy zrovna sedí na vejcích, zemědělci začínají kosit. Většina hnízd je tak zničena a reprodukce klesá.“
Všeobecně však ptákům podle odborníků neprospívá ani velká zástavba krajiny a klimatické změny. „Počasí má vliv na vývoj počtu hmyzu, a tím pádem mohou mít ptáci nedostatek potravy,“ konstatoval Křenek. Kvůli změnám klimatu se ovšem mění i lokality výskytu ptáků. „U nás v kraji se kos horský vyskytoval v nadmořské výšce 700 až 900 metrů. Dnes se zdržuje od 800 metrů a výš a areál výskytu se zmenšil,“ uvedl ornitolog Tomášek.
Objevují se i nové druhy, někdy s problémy
Zatímco některé druhy v Moravskoslezském kraji mizí, jiné se objevily nově. „V posledních letech jsme zaznamenali výskyt husice nilské, která pochází z Afriky. Ta bohužel původní druhy začala vytlačovat,“ konstatoval Křenek.
„Z nových druhů je možné poměrně často zahlédnout také kachničku mandarinskou,“ doplnil Václav Tomášek. Spatřit tohoto ptáka je možné v okolí Ostravy nebo v Poodří, kde však na rozdíl od husice původním druhům neškodí.
Na některých místech se povedlo ornitologům zaznamenat i návrat druhů, které před časem z kraje zmizely. „Pozitivní trend je u více druhů dravců. Například u orla mořského nebo sokola stěhovavého. Ti se po dlouhé době znovu vrátili do Beskyd,“ řekl Tomášek.
Kroužkování přináší zajímavé informace
V Beskydech se podařilo zpozorovat také orly skalní. „Ty už se před časem pokoušeli znovu vysadit ornitologové z Novojičínska,“ popsal Křenek. „Je to ale způsobeno i tím, že se jejich populace na Slovensku zvýšila a mladí orli nyní hledají nová hnízdiště.“
Kromě sledování počtu ptáků pomáhá kroužkování ornitologům zjistit i mnoho dalších informací. „U některých druhů nám i v dnešní době úplně chybí základní poznatky o tom, jak dlouho žijí, kde hnízdí, zda jsou páry celý život spolu nebo kam odlétají na zimní sezonu,“ vyjmenoval Křenek.
U lejsků malých ornitologové původně předpokládali, že zimují úplně v jiných lokalitách. „Mysleli jsme si, že odlétají do Afriky, ale ukázalo se, že odlétají do oblasti v Indii a Číně,“ vysvětlil Křenek. „K tomu jsme došli ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podařilo se nám sehnat geolokátory, které jsme ptákům nasadili.“
