V kraji by se nemusel objevit naposledy. „Zvažujeme, že by se právě na Krnovsku a s tím i na dalších tratích v Jeseníkách v budoucnosti mohly využívat právě vodíkové vlaky,“ vysvětlil důvody cesty náměstek hejtmana Radek Podstawka.
Podle Jiřího Ješety, náměstka generálního ředitele Českých drah, by nemusela být doba, kdy by do Krnova dorazily první linkové vodíkové vlaky, příliš vzdálená.
„Pokud máme někde v republice v dohledné době šanci tyto vlaky provozovat, je to právě tady, v Krnově. Věřím, že v letech 2027 až 2028 tady už budeme s vodíkovými vlaky jezdit,“ naznačil Jiří Ješeta záměry Českých drah.
O tom, kdo bude vlaky na Krnovsku na konci desetiletí provozovat, se ale bude teprve rozhodovat.
Vodík z krnovské teplárny
Podle náměstka hejtmana Radka Podstawky navíc vodíkové vlaky vyjedou na trať u Krnova spíše později.
„Nejsem tak optimistický jako ti, podle kterých by mohly vodíkové vlaky na zdejší tratě vyjet už okolo roku 2028, ale v roce 2030 by to už být mohlo,“ řekl náměstek.
Krnov nebyl pro případné využití vodíkových vlaků vybrán náhodou. Se zdejší teplárnou, spalující dřevěnou štěpku, se počítá jako s místem, kde se bude vodík vyrábět.
Takzvaný zelený vodík, jehož výroba je šetrná k životnímu prostředí, by se neměl využívat jen k pohonu vlaků. „Vodík v okolí Krnova se nebude týkat jen železnice, VŠB-TU Ostrava ve spolupráci s Technickou univerzitou v Košicích vyvíjí vodíkový motor, který se bude využívat pro pohon lodí na Slezské Hartě,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jan Krkoška.
Vodíkové vlaky jsou budoucnost
Starosta Krnova Tomáš Hradil si od případného zavedení vodíkových lokomotiv na trasy okolo města slibuje ještě více.
„Kdyby tady dnes nestál vodíkový vlak, ale stroj času, který by nás přenesl o 150 let zpět, kdy se sem železnice poprvé dostala, byl by cestovatel v čase asi zklamán. Zjistil by, že se toho od té doby moc nestalo, zvláště pak co se cestovní doby z Krnova do Olomouce týče. Věřím, že vodíkové vlaky toto změní,“ přivítal starosta příjezd vodíkového vlaku.
„Železnice je pro Krnov klíčovou záležitostí, nejen ve směru na Opavu a Ostravu. S plánovanou stavbou vysokorychlostní železnice se ta důležitost ještě zvýší,“ dodal.
Jednou z výhrad proti zavádění vodíku do veřejné dopravy je cena. To ale v případě vodíkových vlaků odmítá Dan Kurucz, výkonný ředitel společnosti Alstom v České republice a na Slovensku.
„Spotřeba už není tak výrazně rozdílná od dieselu a rychle se to srovnává, zvláště v poslední době, kdy se s pohonnými hmotami děje to, co se děje,“ uvedl.
Budou i autobusy
Vedle vodíkových vlaků se v regionu počítá i s vodíkovými autobusy. Ty už chtěl nakoupit ostravský dopravní podnik, výběrové řízení se ale zaseklo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ostrava tak zvažuje zrušení řízení a vypsání nového. Rozhodnout by se mělo příští týden.
Společně s vlaky a autobusy se řeší rovněž výstavba vodíkové infrastruktury. Plničku plánuje například ostravský dopravní podnik na Hranečníku, další se chystá v Dolní oblasti Vítkovic nebo v kopřivnické Tatře.
„Počítáme s využitím vodíku jak pro nás, tak pro veřejné užití v otevřené části areálu Tatry,“ vysvětlil Jakub Šafran, investiční a technický ředitel společnosti Promet Group, která vodíkovou plničku v Kopřivnici připravuje.
