Brány obory Jelenice nechali uzamknout její vlastníci před dvěma lety. Proti tomu se ohradily okolní obce. „Do té doby byla běžně průchozí pro veřejnost, vedla skrz ni také oficiální cyklotrasa. Místní obyvatelé vnímají uzavření jako problém, byli zvyklí tam běžně chodit,“ podotkl starosta nedalekého Vítkova Pavel Smolka.
Spor se tak postupně dostal ke Krajskému soudu v Ostravě, Nejvyššímu správnímu soudu a nyní i Ústavnímu soudu.
A podle jeho rozhodnutí nemůže zákon o myslivosti neumožňuje plošně a natrvalo uzavřít oboru pro veřejnost. „Lze tak činit pouze na žádost uživatele honitby v odůvodněných, a současně časově vymezených, případech. Zákon o myslivosti přitom výslovně hovoří o době, kdy lze omezení vstupu nařídit, například doba hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo doba provádění lovů,“ stojí v usnesení Ústavního soudu, na nějž se svou stížností obrátily společnosti GroCredit a Opavská lesní, které oboru provozují.
Zvěř střádá, hájí se majitelé obory
„Rozhodnutím Ústavního soudu jsme samozřejmě zklamáni. Opatření obecné povahy, které bylo soudy zrušeno, bylo vydáno orgánem myslivosti k ochraně zvěře, a to po důkladně provedeném správním řízení,“ uvedl správní náměstek Opavské lesní Tomáš Bittner. „Orgán myslivosti jako specializovaný úřad po důkladném šetření a několikadenní návštěvě obory zjistil strádání zvěře a potřebu její ochrany. Bohužel ústavní soud evidentně potřebu poznání podstaty věci neměl a věc rozhodl od stolu,“ podotkl Bittner.
Okolní obce naopak verdikt vítají. „Ústavní soud potvrdil rozhodnutí předchozích soudních instancí a také to, co od začátku sporu tvrdíme, že uzavření obory je v rozporu s právem,“ uvedl starosta Vítkova Pavel Smolka. Podle jeho slov zůstávají i nadále brány obory zavřené.
První byla cyklotrasa, potom až plot
„Nyní závisí na rozhodnutí stavebního úřadu ve Fulneku, zda jsou uzavřené branky černou stavbou. Oplocení obory bylo totiž v rámci stavebního povolení schváleno s tím, že brány budou průchozí. A stavbu nemůžete v rozporu se stavebním povolením svévolně měnit,“ sdělil Smolka.
Uzavření vstupních bran jako černou stavbu už dříve řešil vítkovský stavební úřad. Kvůli podezření z možné podjatosti ale předal krajský úřad celou věc stavebnímu úřadu v nedalekém Fulneku. „Nyní napjatě čekáme, jak tam rozhodnou,“ řekl vítkovský starosta.
Připomněl, že existence oficiální značené cyklotrasy a chodníku, který běžně využívali pěší, předcházela oplocení lesní obory. „Pokud se tam rozhodli plot postavit, museli s cyklostezkou i chodci počítat,“ nastínil Smolka.
Společnost rozhodnutí soudů nerespektovala
Jistý, že rozhodnutí Ústavního soudu situaci vyřešilo, si není Pavel Schneider, starosta městysu Březová, který také nesouhlasí s uzavřením obory. „Žádné z předchozích rozhodnutí soudů Opavská lesní nerespektovala, takže netuším, co se bude dít teď. Pokud oboru neotevře, podnikneme další právní kroky, aby se tak stalo,“ sdělil Schneider.
Také on tvrdí, že Opavská lesní nedodržuje podmínky, za jakých bylo fungování obory schváleno. „Při kolaudaci byly nastaveny jasné podmínky, které společnost pro provozování obory měla dodržet. Jednou z nich bylo, že zůstane nadále přístupná veřejnosti,“ vysvětlil Schneider.
Majitelé obory zatím s jejím zpřístupněním nepočítají. „Rozhodnutí Ústavního soudu nemá na uzavření obory vliv. V právě skončeném procesu se řešil zcela jiný problém,“ řekl Tomáš Bittner.
Na svých webových stránkách nabízí Opavská lesní v oboře možnost komerčního lovu zde chované zvěře. Ceny za trofej se podle zveřejněného ceníku pohybují v řádech desítek tisíců korun.
