Tři kruhy na zemi, z nichž se dva protínají, tak jako první a druhý odboj za svobodu Československa, a mírně bokem stojící třetí, všechny nesoucí pohyblivé kužely se vzkazy bojovníků, připomínají od prvního července nasazení i oběti vojáků za posledních více než sto let.
„V památníku se schází tři etapy našeho veteránství, 1. světová válka, 2. světová válka i moderní nasazení v misích, ať už Evropské unie, NATO nebo OSN,“ komentoval představení pomníku Jaroslav Hrabec, někdejší ředitel Krajského vojenského velitelství v Ostravě. „Pro novodobé veterány, z nichž někteří položili při nasazení v misích i svůj život, to navíc je první takový památník svého druhu v republice.“
Ostravský Památník válečným veteránům stojí v sousedství někdejšího památníku letců bojujících v ostravské operaci.
Ten až do roku 1994 tvořil historický bitevní letoun Il-10, následník šturmoviků. V devadesátých letech jej ale pražské Letecké muzeum ve Kbelích vyměnilo do Francie a ostravský památník osiřel.
A náhrada se hledala dlouho. Od původního záměru získat na místo památníku obdobné letadlo z dob druhé světové války město nakonec upustilo. „Soutěž byla dvakrát, opakovala se, napoprvé se nevybralo, podruhé už úspěšně,“ vzpomínal ostravský primátor Tomáš Macura. „Nové dílo bude budit spoustu otazníků, ale to je správně. Každý si tady může najít vzkaz od veteránů, ale i naopak,“ dodal Macura.
„Chtěla jsem vytvořit místo pro setkání těch, kteří válku zažili, s těmi, kteří ne. Tak, aby ji ti druzí mohli alespoň trochu pochopit,“ řekla autorka pomníku Pavla Sceranková.
Symbolickým byl podle primátora i termín odhalení památníku. „1. července 1917 začala takzvaná Kerenského ofenziva. Její součástí byla i bitva u Zborova, která byla prvním viditelným vystoupení našich legionářů na východní frontě,“ upozornil primátor.
