„V lednu začaly intenzivní práce, v dubnu by měla být první část hotová. Už jsme sem navozili třicet tun hlíny a ještě není konec,“ popsal vedoucí botanické zahrady Rostislav Šindler.
V zemi jsou i vzrostlé kapradiny, další čekají na místě výsadby ve velkých květináčích. Stromové kapradiny a obří fíkusy doplní kmeny s popínavými rostlinami, zelený podrost, dřevěné chodníky, most či vodopád.
 |
„Vysadíme například vanilku, ta má nenápadné zelené květy, takové malé orchideje. Celá část bude klidovou zelenou kapradinovou zónou. V dalších částech plánujeme i něco barevnějšího, například koření a ovoce,“ naznačila kurátorka botanické zahrady Šárka Zemková.
V průběhu roku zahradníci osadí a zpřístupní více než polovinu pěstebního skleníku. Lidé jím projdou skrz až do bylinkové zahrady. Expozice bude mít včetně té právě vznikající čtyři části, v květináčích jsou připravené stovky rostlin. Dosud byla návštěvníkům přístupná jen desetina pěstebního skleníku.
Náhrada za plánovaný obří skleník
Šlo o provizorium, neboť vedení arboreta zvažovalo stavbu nového expozičního skleníku. Ten ale nebude. Pracovníci Slezského zemského muzea, jehož je arboretum součástí, se kvůli rostoucím cenám ve stavebnictví a cenám energií vzdali více než stomilionové dotace na jeho vznik.
„Projekt byl velmi náročný a atypický. Dalším důvodem je i ekonomická náročnost jeho provozu,“ vysvětlil mluvčí muzea David Váhala. Botanická zahrada na skleník čekala přes dvacet let, starý musel kvůli havarijnímu stavu pryč v roce 2000.
Na proměnu v expoziční se pěstební skleník musí připravit i technicky. „Budeme předělávat topení a pořizovat nové kotle,“ upřesnil Rostislav Šindler. A výměna čeká i stínovky, tedy rolety na stropě a stěnách skleníku, které se automaticky zatahují, když moc svítí slunce, aby se rostliny nespálily.
