Historici pod vedením muzikologa Viktora Velka využili vzpomínek otce slavného operního pěvce Richarda Kubly, aby rekonstruovali dobovou realitu. Prostřednictvím báňského inženýra Jana Kubly (1859–1940) a jeho deníkových zápisků se tak před očima čtenářů otevírá podrobný pohled na rozkvět budoucího průmyslového impéria. Jan Kubla čile působil ve společenském, spolkovém a kulturním životě. Byl vynikající pozorovatel, který dokázal zachytit Ostravu ve všech možných rovinách. Ve svých záznamech popisuje její každodennost, hospodářský rozmach a také její rozrůstání o další ulice, kostely a podniky.
„Laickou veřejnost jistě zaujme poutavé vyprávění zaměřené především na všednodenní vývoj, zcela určitě pak i četné pasáže v ostravském dialektu a pak také fotografie srovnávající podobu Ostravy před mnoha lety a nyní,“ uvádí Viktor Velek.
V jednotlivých kapitolách jsou zachyceny klíčové i málo známé okamžiky z historie Ostravy. Například zřízení nového hřbitova v dnešním Husově sadu, epidemie cholery, popis židovské komunity v Moravské Ostravě, řemesla a obchody, které se rozvíjely v centru města.
Publikace popisuje každodenní zvyky obyčejných obyvatel i oblíbené ostravské podniky. Čtenáři se například mohou dovědět, odkud se vzalo populární označení „chachar“, a mnoho dalších zajímavostí spojených s Moravskou Ostravou.
„Pro běžného čtenáře bude dozajista zajímavá rozsáhlá obrazová příloha zachycující centrum i četná panoramata města na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Pro odbornou veřejnost pak kniha nabízí mnoho nových informací o lokálních událostech a osobnostech,“ konstatuje Nela Parmová z Ostravské univerzity.
Ke Slezské Ostravě patřily visuté dráhy, říká Česlav Piętoň |
Slavnostního křtu se ujal bývalý primátor Tomáš Macura, po něm následovala komentovaná prohlídka centrem města.
„Na jednotlivých kapitolách se podíleli také studenti historie Ostravské univerzity pod vedením profesora Aleše Zářického. Právě on provázel zájemce na komentované prohlídce po Moravské Ostravě. Účastníky zavedl do míst, která Jan Kubla ve svých zápiscích popisuje a která důvěrně znal. Aleš Zářický nám pomohl nahlédnout na ně Kublovýma očima a přenesl nás na konec 19. století,“ podotýká Markéta Slivková, vedoucí Univerzitního knihkupectví, kde se křest konal.
