Nakolik se koronavirová pandemie dotkla zemědělců?
Obesílali jsme členy svazu s dotazem, jestli nemají nějaké problémy v souvislosti s koronavirem, ale žádné jsme nezaznamenali. Pandemie naštěstí přišla v době polních prací, kdy nebylo potřeba ještě prodávat rostlinné zemědělské produkty, suroviny zpracovatelům, případně prodávat lidem ze dvora, takže se ekologických zemědělců až tak nedotkla.
Koronavirus v Česku   |
Což je dobrá zpráva.
Zaplať pánbůh za to. Nějak to všichni zvládáme.
Přišla tedy krize související s nákazou v „dobré“ době, kdy mohla uškodit nejméně?
Určitě. Ale je těžké říct, že to bylo jen dobré, nebo jen špatné. Není to úplně jednoduchá situace. Na druhou stranu pandemie přišla v době, kdy jsou opomíjeny možná podstatnější věci, a to je například sucho v krajině. To by myslím mělo být na stole jako každodenní téma, protože se opakuje už několikátým rokem. Je málo srážek, klesá hladina podzemních vod, což pro nás znamená velký problém.
Nemohou se dopady koronaviru projevit tím, že lidé přestanou kupovat přece jen dražší biovýrobky?
Mohu mluvit jen za to, co znám, za Příbor. My jsme taková docela specifická oblast. Před pár lety jsme tady založili družstvo, které má za cíl zprostředkovat místním lidem v nejlepším případě biopotraviny, jinak alespoň vypěstované v blízkosti města, aby byla ekologická stopa co nejmenší. Otevřeli jsme obchůdek a v tom jsme nezaznamenali pokles zájmu, takže věřím, že toto nenastane.
To je dobrá zpráva.
Je to zázrak. Jsem tomu moc ráda. Šetřit půdu a ovlivňovat náš vztah k ní může každý. Ať zemědělec, vlastník, který ji pronajímá, nebo zákazník, jenž si může vybrat, od koho bude nakupovat. I podle toho, jak se kdo chová k půdě. Možná se budeme muset uskromnit, je možné, že nás čekají těžké časy, ale těch čtrnáct družstevníků, kteří se dali dohromady, ukazuje cestu, že to jde. Ale nechci se chlubit...
Klidně se pochlubte...
Na začátku jsme prodávali sami, dnes už máme v našem obchůdku na částečný úvazek prodavačku. Zájem mezi lidmi tady určitě je.
Je to velká odvaha, pustit se dnes do biozemědělství?
Na jednu stranu je to odvaha, na druhou důvěra, ale nejpodstatnější mi přijde ta vnitřní potřeba věci měnit. Nechci působit jako mentor, ale stále nám schází vztah k půdě.
S nadsázkou se říká, že největší zemědělské dotace míří na Václavské náměstí, kde sídlí největší majitelé půdy.
To nechci komentovat. Já jsem vděčná, že se lidé na ekologické zemědělství dávají, že se do něj pouštějí. Snažím se jim pomáhat, vytváříme videa zaměřená hlavně na to, co se děje v půdě. Jaké je propojení mezi půdou a rostlinami. Co se děje při orbě, co v ní dělají pesticidy a podobně. Vazby v půdě se ničí, půda ztrácí strukturu a rostliny neprospívají.
V souvislosti s přemnožením hrabošů se říkalo, že se například málo používá hluboká orba.
To ano, ale i tady jsou dvě stránky. Je správné, když se půda kypří. Když se místo podmítky použije Roundup (herbicid, pozn. red.), je to špatně. Ničí se tím živé organismy v půdě. Mám oblíbený příměr: Zkuste si kápnout pesticidy do oka. Co vám to udělá? A co to dělá s půdou? Ekologie ale není jen o tom, že si někdo řekne, že nebude používat pesticidy. Ekologické zemědělství je celý soubor chování se k půdě. Je to krajina, je to biodiverzita.
Je pro ekologické zemědělce sucho větší problém než pro klasické zemědělce?
Pokud se ekologický zemědělec stará o půdu, zachází s ní šetrně, tak ta umí zadržet více vody než při konvenčním způsobu hospodaření. U konvenčních zemědělců je problém, že je půda utužená, voda nevsakuje. V ekologickém zemědělství působí kořeny, žížaly, půda je připravená lépe přijímat vodu a udrží ji. Ale není to jen o polích. Pole jsou součástí krajiny. Když jsou v krajině remízky, mokřady, lesíky, je v ní více vody než tam, čemu se říká agrární poušť.
Je mezi klasickými zemědělci vůle něco v tomto směru měnit?
To nevím. Ale snažím se to měnit. Například se nám v Příboře podařilo změnit pachtovní smlouvy, půdu města dostanou do pronájmu jen ti, kteří na ní budou šetrně hospodařit.
Po roce 1948 došlo k přerušení vlastnických vztahů. Je to velký problém?Jeden z největších, které nám tato neslavná éra způsobila. To, že člověk nemá vztah k půdě, nemá vztah k venkovu, ke krajině, je problém. Máme čtyři miliony vlastníků půdy, ale jen dvě procenta lidí pracují v zemědělství. Velký nepoměr.
Jak ekozemědělství pomáhá stát?
Na ministerstvu zemědělství je ekologické zemědělství spíše Popelkou, která by si zasloužila větší pozornost. Já se do těchto diskusí příliš nehrnu, protože na někoho můžu působit i naivně, ale biozemědělství větší publicitu, i s ohledem na půdu a krajinu, potřebuje.
Měl by být ze strany státu větší tlak?
Já nevím, jestli větší tlak. Určitě by to chtělo brát vyváženě. Ale nevím, zda je to vůbec nyní možné, protože obrovskou váhu mají agrární komora a Zemědělský svaz ČR, které jsou v současnosti rozhodujícími činiteli. Ale myslím, že současnost nahrává posílení občanské společnosti, kdy zodpovědnost přechází na každého člověka, což by mohlo vést k návratu zdravého rozumu, k tomu, že se začneme starat o věci okolo nás včetně krajiny.
