Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Drsné prostředí jsem si zamilovala, přiznává herečka

  17:55aktualizováno  17:55
Těšínské divadlo, Divadlo Petra Bezruče a současná Komorní scéna Aréna – tyto tři štace tvoří pilíře uměleckého trojúhelníku herečky Aleny Sasínové-Polarczyk. Diváci si ji pamatují z desítek rolí, tou nejvýraznější za poslední dobu se stala na tělo šitá Josefa Slánská, manželka popraveného komunisty v inscenaci S nadějí, i bez ní.

Alena Sasínová-Polarczyk má ráda Ostravu ve všech podobách. Na fotografii s bronzovým Leošem Janáčkem na Jiráskově náměstí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jaké ale byly počáteční kroky této rodačky z Valašska? Do Ostravy ji údajně přivedl samotný Král Šumavy, herec Miloslav Holub, který ve známém strhujícím dramatu Karla Kachyni ztvárnil titulní roli.

Holub už tehdy platil za nepřehlédnutelnou personu a ideálního mentora. „Tatínek měl v Malé Morávce v Jeseníkách práci v místní zubní ordinaci. Jednou si pan Holub, který měl letní sídlo v Jeseníkách, přišel spravit nějaký zoubek. Seznámili se a při rozhodování, kam půjdu na konzervatoř, jednoznačně zvítězila Ostrava, abych byla co nejblíž rodičovskému dozoru. Přeci nepůjdeš nikam jinam než ke Králi Šumavy, prohlásil tehdy tatínek,“ vzpomíná Alena Sasínová-Polarczyk.

Alena Sasínová-Polarczyk

Když do Ostravy holka z hor kdysi přišla, kulturní šok obrečela. Postupem času...

Známá herečka se narodila v roce 1959 v Rožnově pod Radhoštěm do rodiny lékaře. Tatínek snil o klavírní virtuosce, jenže na ostravské Státní konzervatoři vystudovala hudebně-dramatický obor.

Dnes na konzervatoři učí mladou hereckou generaci. První angažmá absolvovala v letech 1978 až 1991 v Divadle Český Těšín. Následovalo Národní divadlo moravskoslezské, posléze Divadlo Petra Bezruče a nyní účinkuje v Komorní scéně Aréna.

Opakovaně hostovala v Národním divadle moravskoslezském v činohře, operetě a také opeře.

Natočila řadu filmů a televizních pořadů, spolupracovala s osobnostmi jako Dušan Klein, Eva Sadková, František Filip, Zdeněk Zelenka a řada dalších.

Zatím poslední její velkou rolí byla kontroverzní postava Josefy Slánské v mimořádně úspěšné inscenaci S nadějí, i bez ní (podrobněji o hře). Posluchači ji zastihnou rovněž na vlnách Českého rozhlasu.

Holub vedl hudebně-dramatické oddělení a ona k němu chodila na umělecký přednes. „Mám zato, že jsem byla jeho miláčkem, ale on nás všechny miloval, své studenty, a taky za nás mnohokrát bojoval, když jsme v té tvrdě normalizační době lítali v různých průšvizích. A že jich bylo... Já s kytarou zpívávala v tehdejším divadelním klubu Karla Kryla, uměla jsem ho skoro celého a jakási ‚dobrá duše‘ mě udala a málem jsem letěla ze školy. Mistr Holub se postaral a já dostudovala.“

Šok z Ostravy

Ještě před absolutoriem ji čekala mnohá dobrodružství a zejména nutnost vyrovnat se s radikální změnou prostředí. Pro teprve šestnáctileté děvče z hor znamenala černá Ostrava pořádný štulec.

„Šok, který mi toto město způsobilo, byl ohromný! Špína, smrad, divní lidé s podmalovanýma očima, primitivní a vulgární jazyk s divným přízvukem. To jsem obrečela, ale škola a divadlo mi natolik učarovaly, že jsem se nakonec do atmosféry města ponořila až po uši a začala vše vnímat úplně z jiné strany, zamilovala jsem si toto drsné prostředí a stala jsem se ostravským patriotem,“ vzpomíná herečka.

Studentský život přinesl kromě povinností i řadu radovánek, zejména v místních občerstvovnách. „Studentský život byla jedna strhující jízda jako na horské dráze a ke ‚vzdělání‘ patřily samozřejmě také bary v centru. Studentský Alik, kde se muzicírovalo a žilo studentsky, a Waldemar, kam jsme chodili do ‚školy‘ za tehdejší hudební smetánkou a v koutku vnímali svobodné debaty v nesvobodné době. To byla škola života největší. K Radům, tam chodili herci, k nimž jsme vzhlíželi jako k bohům, do Minibaru, tam sedávali televizáci,“ líčí herečka a srovnává se současností.

„Rada je jiný, bez atmosféry, z Minibaru je jakýsi fastfood, v Aliku jsou Vietnamci, ale Waldemar trvá! Ale nebylo to jen o barech, navštěvovala jsem také výstavy v Domu umění, koncerty ve filharmonii, oba domy stále stojí,“ usmívá se Sasínová-Polarczyk.

Přes léto se ještě k atmosféře hornického města přidala Černá louka. „Zdejší letní kino bylo parádní. Lesanka rovněž, ale vše je pryč a z Černé louky je jakési pseudovolnočasové místo. Snad tam postaví sofistikovanou koncertní síň pro skvělou Janáčkovu filharmonii i pro nás posluchače, kteří milujeme vážnou muziku. Už dávno měla stát taky knihovna,“ zdůrazňuje herečka.

Fascinace řekou

K jejím oblíbeným ostravským trasám patří třeba Komenského sady s přilehlou řekou Ostravicí, která ale ve své době vypadala zcela jinak než jí dobře známá horská Bečva.

„Bečvou jsem doslova pokřtěna. Topila jsem se v ní a nebýt sousedovic děvčete, které mne vytáhlo, třeba bych byla na onom světě nebo postižená. Bečva je moje řeka... Často jsem chodila k Ostravici, fascinovala mne. Pohled na tekoucí mazut a v noci tekoucí asfalt byl uhrančivý a říkala jsem si, jak jí asi rozuměla a slyšela ji Maryčka Magdonova? Nedovedla jsem pochopit, že řeka žije, že vůbec teče! Její mohutnost a síla se projevila při povodních v roce 1997, to byl fičák. Dnes už je krásná, stále k ní chodím a mám tam milovanou Arénu, u řeky,“ sděluje emotivně.

Fotogalerie

Ostrava se sice změnila, nicméně ve svém jádru si podle ní uchovala i něco z minulosti, když jí připomínala Ocelové město od Julese Verna. „Stále když se vracím z Rožnova pod Radhoštěm a přijíždím po Místecké k Dolní oblasti, vše nasvíceno, jsem vzrušená tou industriální krásou a ve světě železobetonu, plechových a ocelových válců, rour, věží, skruží se opět ocitám v Ocelovém městě,“ tvrdí známá herečka.

Když se řekne Ostrava, vybaví se jí také mnoho asociací v umělecké rovině, nejlépe ji prý vystihuje hudba nebo fotografie. „Ostravu bych si nedokázala vybavit lépe než díky 8. symfonii Ostrava Jaromíra Podešvy, geniálního hlasu Věrky Špinarové, nepřekonatelného v Jednoho dne se vrátíš... Hereckého gesta – odkašlání – Norberta Lichého. Písňového cyklu Eduarda Dřízgy ‚Láska a smrt‘ pro klavír a soprán v brilantní interpretaci Evy Dřízgové. Vykreslení fotografiemi Viktora Koláře! Ostrava je mé milované město, krásné svou přímostí, syrovostí, opravdovostí, uměním, architekturou a lidmi,“ vyznává se Alena Sasínová-Polarczyk.




Nejčtenější

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...



K titulu má blíž Kometa. Ve třetím finále těsně porazila Třinec

Hokejisté Brna slaví úvodní gól třetího finále. Zleva Radim Zohorna, Tomáš...

Byli pod tlakem, čelili velkému náporu Třince. Hokejisté Brna ale obstáli a ve třetím finále extraligového play off...

Kometa srovnala stav finále, Třinec ve druhém zápase porazila 3:2

Hráči brněnské komety slaví branku ve druhém utkání finále play off proti...

Brněnští hokejisté oplatili Třinci porážku z úvodního utkání a druhý duel extraligového finále ovládli poměrem 3:2. O...

Slavia - Karviná 3:2, mistr se přiblížil Plzni, dva góly dal Stoch

Slávista Miroslav Stoch se raduje z vyrovnávacího gólu proti Karviné.

Slávističtí fotbalisté zmenšili náskok vedoucí Plzně na čtyři body. Na domácím hřišti v 24. kole zdolali Karvinou 3:2,...

Další z rubriky

Policistům říkali, že neví, co je Ivančena. V sobotu pak k mohyle vyráželi

Stanislav Kučinski společně s Harcerkou přezdívanou Jagoda při trojsetkání na...

O víkendu se na beskydskou Ivančenu společně s ostatními skauty vydá i Stanislav Kučinski. Ten pamatuje i doby, kdy...

Část Černé louky znovu ožije, díky novým fakultám Ostravské univerzity

Takto mají vypadat univerzitní budovy na Černé louce v centru Ostravy.

Pokud vše klapne, změní se okraj ostravského výstaviště Černá louka, kde je tramvajová smyčka, areál miniatur světových...

Historickou alej v Radkově se povede zachovat i bez stavby obchvatu

Radkovská alej na snímku z roku 2017.

Staré stromy dožijí, nové porostou dál od silnice. Budoucnost historické aleje v Radkově na Vítkovsku půjde cestou...

Najdete na iDNES.cz