Zdokonalit se kvůli tomu musejí i pedagogové. Nejen angličtináři, ale také učitelé odborných předmětů.
Na osmi vybraných středních odborných školách, především u strojírenských oborů, se totiž výuka odborných předmětů více propojí s angličtinou. Tamní učitelé absolvují desítky hodin, aby znalosti odborné angličtiny předávali dál.
„Program akcentuje jazykovou průpravu pedagogů, ať už jsou to angličtináři, nebo učitelé odborných předmětů. Seznámí se s metodou CLIL, která je založená na výuce odborného předmětu v cizím jazyce. Tento způsob výuky může být pro středoškoláky mnohem přitažlivější než klasické hodiny,“ konstatoval náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny.
Hejtmanství projekt Yes, I do loni na pěti školách vyzkoušelo pilotně a vyčlenilo na něj 1,6 milionu korun. V novém školním roce zvyšuje počet zapojených škol a náklady vyčíslilo na 2,8 milionu.
Školy, které se zapojily loni, projekt hodnotí pozitivně. „Učitelé angličtiny již vědí, o čem je odbornost, které se mladí strojaři učí, učitelé technických předmětů se zdokonalují ve své angličtině a ztrácejí ostych před žáky,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku Martin Tobiáš.
Dodal, že studenti mají možnost cizí jazyk dále uplatnit na třítýdenních praxích v zahraničních firmách i na výměnných pobytech na partnerských školách. Škola se do projektu zapojí i letos.
Angličtinář se doplňuje s učitelem odborných předmětů
Podle pedagožky strojírenských předmětů Pavly Jindrové odborné předměty ve spojení s angličtinou studenty baví. „U žáků se díky této výuce propojují odborné a jazykové znalosti, což je baví, a uvědomují si potřebnost a důležitost těchto vědomostí. Výborná je společná výuka učitele anglického jazyka a učitele odborných předmětů, kteří se ve výuce doplňují,“ konstatovala Jindrová.
Studenti v tomto způsobu výuky vidí výhodu. „Naučil jsem se široký okruh strojírenské technologie v angličtině, přesněji provoz a výrobu. Objevila se zde témata jako obrábění, svařování a další,“ popsal kurz student třetího ročníku strojírenství František Anděl.
Podle náměstka hejtmana Folwarczného znalost jazyka rozhoduje o budoucím povolání. „Kvalitní výuka angličtiny má velký přínos pro jejich budoucí praxi, znalost cizí řeči totiž absolventům zvyšuje uplatnitelnost na trhu práce,“ řekl.
Stále důležitější roli znalosti angličtiny v praxi potvrzují i firmy. Třeba technické výkresy při spolupráci se zahraničními zákazníky mají strojařské firmy v angličtině.
„Momentálně pro nás není znalost technické angličtiny u absolventů učilišť a středních škol podmínkou, ale rozhodně je obrovskou výhodou. Do budoucna plánujeme čím dál více mezinárodních projektů, angličtina bude potřeba,“ uvedl například personální ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Ladislav Botur.
Jak jsou krajští středoškoláci v cizích jazycích zdatní, hejtmanství každoročně ukazují výsledky maturit. V angličtině si stojí moravskoslezští maturanti mírně nad průměrem, loni byli mezi kraji pátí. Meziročně si však pohoršili, u maturit na jaře 2017 byli čtvrtí. Výsledky se liší podle typů škol. Výuku jazyků v kraji podporují i další projekty.
