Má cena patří celému spolku, říká aktivistka Rozehnalová o zkrášlování Ostravy

  16:48
Začínala jako zaměstnankyně antikvariátu Černý pavouk, po dvou letech si otevřela svůj. Ilona Rozehnalová, majitelka ostravského klubu a antikvariátu Fiducia a jedna ze zakladatelek Okrašlovacího spolku za krásnou Ostravu, která se nyní kromě knih věnuje také společenským debatám o rozvoji Ostravy, získala Cenu města za kulturní a komunitní rozvoj.

Ilona Rozehnalová, majitelka ostravského klubu a antikvariátu Fiducia | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Čím vás přitahuje kulturní dění?
S kulturními akcemi jsem začínala už na gymnáziu a pak jsem s nimi pomáhala i v Černém pavouku. Tehdy jsem se věnovala hlavně divadlu a scénickému čtení. Sama jsem jezdila na různé recitační soutěže, takže mě to zajímalo. V roce 1998 jsme s manželem založili vlastní antikvariát v Ostravě – Mariánských Horách, byl tam ale malý prostor, takže se tam nedalo nic dělat.

Další rok jsme se však přestěhovali do Fiducie, která už měla tradici různých akcí, literárních čtení a výstav. Díky vhodnému prostředí jsem tam přirozeně začala dělat kulturní akce. V té době mě hodně zajímala literární věda, a tak jsem začala pořádat literární akce a přednášky s literárními vědci. V Ostravě mi chyběly přednášky osobností, které byly pro literární vědu zásadní. Třeba i pro mě osobně důležitý Alexandr Stich nebo Vladimír Justl.

Kdy začal váš zájem o region?
Na začátku jsem se zajímala hlavně o literaturu a divadlo. Když jsem však začala pracovat ve Fiducii, seznámila jsem se s historikem umění Martinem Strakošem, který mě pořád nabádal, ať se začnu zabývat i architekturou, a ukazoval mi pozoruhodná témata. Tak jsem se tím spolu s kamarádkou Olgou Slámovou začala zabývat a posléze jsme i s Martinem Strakošem a dalšími lidmi založili spolek Za starou Ostravu. V době, kdy spolek vznikal, byla situace v Ostravě napjatá. Začínali sem vstupovat různí developeři. Město jim třeba prodalo historickou budovu jatek, prodalo pozemek na Karolině, kde teď stojí obchodní centrum. Tomu se spolek začal ve spolupráci s Fiducií věnovat a také k tomu v jejích prostorách pořádat veřejné debaty.

Kdy jste začala vnímat, že se dostáváte do většího povědomí?
Myslím si, že to byly právě ty veřejné debaty. Hlavně okolo městských jatek. Budova byla i podle laické veřejnosti vnímaná jako zásadní stavba pro město. Tím, že jsme se začali snažit o to, aby byla budova opravena a úplně nezchátrala, nás začala přirozeně registrovat i veřejnost.

Dalšími událostmi, které Fiducii hodně zviditelnily, byly debaty okolo Dolní oblasti Vítkovic (DOV) v roce 2004. Majitelé tam plánovali obrovské bourání. Teď už se to zdá neuvěřitelné, ale město i tehdejší vlastníci považovali Dolní oblast za hromadu šrotu. Tenkrát jsme ve spolupráci spolku Za starou Ostravu a Fiducie napsali otevřené dopisy a měli naši vůbec první veřejnou debatu. Začali jsme se tomu věnovat ještě více a v roce 2005 následovala první veřejná vycházka do Dolních Vítkovic, do té doby veřejnosti nepřístupných. Na tu se dostavilo tisíc lidí! Tehdy to tam bylo dost nebezpečné, tak jsme všechny museli nahánět, když se po oblasti rozutekli.

Kdy poprvé vznikla myšlenka založit okrašlovací spolek?
Kvůli stavbě Karoliny, což je developerský projekt, který je nejen nevzhledný, ale nedává smysl ani urbanisticky z pohledu uspořádání města, se objevily ve spolku Za starou Ostravu názorové neshody, a tak jsem z něj kolem roku 2010 vystoupila. Později spolek zanikl. V tom období jsme si s Martinem Strakošem a dalšími říkali, jestli má vůbec smysl nějaký spolek mít, že stále jen opakujeme stejné schéma: když se něco ve městě stane, pořádáme veřejnou debatu, petici, stížnost, dopisy a tak dál. A po dobu asi pěti let se nám nedařilo nic prosadit, byli jsme vyčerpaní.

Pak jsme si jednou s Martinem řekli, že by bylo pěkné mít nějaký spolek pro radost. Ve kterém bychom třeba byli schopni dělat aspoň menší věci, když se nám s těmi většími nedaří. A tak vznikl Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, takové volné společenství ostravských intelektuálů, v dobrém slova smyslu. Začali jsme dělat drobná okrášlení jako pamětní desky, zahrádky, naučné cedule.

Zapojují se lidé v Ostravě ve srovnání s jinými městy více?
Já, když se angažuji, tak to asi nemůžu úplně objektivně hodnotit, ale třeba předloni, když jsme se snažili zachránit komín Strakáč, nás s prosbou o pomoc oslovila komunita mladých lidí. A ti k záchraně vyvinuli takovou snahu, že lidé z Prahy, kteří se věnují továrním komínům, akci označili za jedinou svého druhu v Česku. Jedinou akci, kdy se komunita lidí postavila za komín! Strakáče se sice nepodařilo zachránit, ale energie, která kolem toho vznikla, je určitě unikátní a přetavila se v Mapu tří živlů (komíny, těžní věže a vodojemy OKR), kterou vydáme v prosinci.

Měla jste někdy chvíli, kdy byste si řekla, že už se tomu nechcete dále věnovat?
Měla. Někdy jsem si říkala, že se budu věnovat jen antikvariátu a opustím další aktivity, že mi berou hrozně moc času. Ale ten čas mě na tom mrzí nejmíň. Je to často vyčerpávající po emoční stránce. Byla jsem pod tlakem, když jsem obdržela předžalobní výzvu, výhrůžky nebo když jsme ztratili už vybojovanou dotaci. Byly to náročné chvíle a člověk se tomu snaží nějak čelit a pak ho samozřejmě někdy i napadne, zda v tom vůbec má pokračovat.

Naštěstí jsme skupina více lidí, přátel, a nikdy to nebylo tak, že bychom chtěli skončit všichni najednou. Vždycky jsme se dokázali navzájem podržet. Mám také velkou podporu doma. Náročná je třeba problematika knihovny, Černé kostky. To, že Ostrava potřebuje knihovnu, řešíme už 17 let. Je neuvěřitelné, jak dlouho vám jedno téma může brát energii. Ale teď už to snad vypadá, že se jí dočkáme.

Co je při rozvoji Ostravy do budoucna důležité?
Zásadní je otevřenost. Zní to sice banálně, ale bez otevřenosti města, nás jako neziskového sektoru, veřejnosti nebo třeba architektů by se tady těžko něco měnilo. Důležitý je také kompromis. Až onou otevřenou debatou každá ze stran může zjistit, že její názor nemusí být nutně ten jediný správný, že existují různé pohledy na město. Ve Fiducii se snažíme k aktuálním kauzám publikovat články, dlouhodobě vysvětlovat stanoviska a zvát si i zástupce odlišných stanovisek. To je podle mě největší poslání Fiducie i Okrašlovacího spolku. Vzdělávání a formulování informací v odborném textu, který je ale přístupný i laikům. Proto máme i Databázi soch a Databázi památek.

Když situaci zmapujeme a vysvětlíme lidem svá stanoviska, je pravděpodobnější, že se za danou památku postaví a podaří se ji zachránit. Nejen veřejnost, ale i majitelé nebo město. Jako to bylo třeba u vítkovického nádraží. Roky jsme se ho spolu s NPÚ a dalšími iniciativami snažili dostat pod památkovou ochranu, ale až loni, po letech soustavného připomínání, publikování, se to podařilo.

Jak vnímáte své ocenění za přínos kulturnímu a komunitnímu rozvoji?
S oceněním jsem trochu vnitřně zápasila, byla bych mnohem radši, kdyby byla cena udělena spolku jako celku. Vnímám ho jako cenu celé komunitě, a stejně tak i částku, která je s oceněním spojena. Plánuji ji celou věnovat spolku na výrobu pamětních desek připomínajících ostravské rodáky. Beru to však tak, že lidé vnímají aktivitu spolku jako přínosnou pro město, a z toho mám radost. Vnímám cenu jako gesto, že zastupitelé i přes různé neshody vidí, že město jen nekritizujeme, ale vytváříme kritiku konstruktivní, která pak přináší výsledky.

Jak byste zhodnotila to, kam se město za poslední roky posunulo?
Nedá se říct, že tu před rokem 1989 nebylo nic, jak se to často uvádí a zjednodušuje, a teď se vše obrátilo. Město má pořád spoustu problémů a objevují se nové. Ostrava má za sebou i dobré a progresivní etapy z minulosti. Například v éře 1. republiky, kdy tu vznikly krásné projekty za krátkou dobu, se třeba na veřejné stavby pořádaly architektonické soutěže. Ty se mnohdy vypisovaly i v éře komunismu. Od konce 90. let až do nedávné doby jsme museli skoro za každou bojovat. To se v posledních letech výrazně zlepšilo, což je skvělé, takže třeba v tom vidím velký posun vpřed. I proto je důležité minulost připomínat, aby lidé věděli, v jakém kontextu se teď změny provádějí.

Jaké projekty vás čekají?
Novinkou, která přišla právě s cenou, jsou kromě ostatních plánovaných pamětních desek i desky věnované třem nepříliš propagovaným ženám, ostravským rodačkám a spisovatelkám: Ilse Weberové, Terezii Dubrovské a Marii Stonavské. O deskách jsem mluvila při předávání a díky tomu se se mnou spojila paní z Moravského zemského muzea, která se zabývá ženskými spolky a iniciativami, a domluvily jsme se, že budou pamětní desky součástí „ostravské ženské stezky“, ke které teď shromažďujeme materiály.

Také se ve městě začíná řešit téma mrakodrapu. Já sama na něj ještě nemám ucelený názor, ale moc se těším, až se tomu budeme věnovat. Je to velmi zajímavé téma. Mají v Ostravě vůbec být mrakodrapy? Jestli ano, tak kde? Chtěla bych, aby s názory do debaty přišlo celé spektrum zástupců – od památkového ústavu, který říká, že stavba poškodí panorama, přes ty, kteří se ptají, co to vůbec ostravské panorama je, až po architekty, kteří říkají, že mrakodrap smysl má a že tento typ výškových staveb by vznikat měl.

Dále pracujeme na vydání několika knih, třeba na druhém dílu Cesty do ostravského (v)nitrozemí. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou na knize Literární Ostrava 1918–2018. Ta bude mapovat nejen spisovatele, ale i další témata spojená s Ostravou, třeba jak je město vnímané i u jiných než ostravských autorů. Jinak můj dlouhodobý sen se týká tvorby naučných stezek. A co tu vůbec nemáme, je označení významných domů – na tom bych příští rok chtěla začít pracovat.

Autor:
  • Nejčtenější

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni odejdeme. Možná až do Evropy. Ukrajinci z frontových měst řeší, co dál

21. března 2024

Premium Fronta se blíží. A ve městech, které jsou jí na dosah, žijí statisíce Ukrajinců. Jak blízkost bojů...

Třinec se zvedl v pravý čas a ve čtvrtfinále odvrátil předčasný konec sezony

29. března 2024  10:27

Obhájci titulu, třinečtí hokejisté, jsou pošesté za sebou v semifinále extraligy. V něm je čeká...

Měli bychom zastavit vývoz šrotu. Brzy to bude klíčová otázka, varuje šéf ocelářů

29. března 2024

Premium Ocelářské a hutní firmy prožívají jednu z největších krizí v historii. Vedle odstavené prvovýroby v...

Třinec se vyvaroval nemožného. Obhájci „ufackovali“ gól a Mazanec si oddechl

28. března 2024  21:58

Třinec v sedmém čtvrtfinálovém utkání porazil hokejisty Českých Budějovic 2:0. Celkově vyhrál 4:3...

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...