Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na popravu známého vraha prodávali vstupenky. Kdo je neměl, lezl na strom

  17:55aktualizováno  17:55
Atraktivní téma masových vrahů z minulosti, kteří jsou spjati s Novojičínskem, si vybral pro svou aktuální přednášku historik Radek Polách. Vypráví na ní například o jednom z nejobávanějších zločinců 19. století, Antonu Schimakovi, původem z Oderska, jehož veřejná poprava v Novém Jičíně byla jednou z velkých událostí své doby.

Obávaný lupič a vrah Martin Lecián po příjezdu do Olomouce. | foto: archiv Radka Polácha

Povídání o dávných mordech nazvané Tolik životů pro pár korun už slyšeli lidé ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo v Příboře, všude se setkalo s velkým ohlasem.

„Skazek a povídání o dávných vražednících kolovala po regionu řada. Rozhodl jsem se toto téma zpracovat, přednáška je tedy vlastně prezentací mého badatelského úsilí v této oblasti,“ přiblížil Radek Polách z Muzea Novojičínska.

Fotogalerie

Příběh zřejmě nejznámějšího vraha své doby, Antona Schimaka, přezdívaného Moravský Babinský, pak loni publikoval ve Vlastivědném sborníku Novojičínska. „Na rozdíl od skutečného Babinského byl Schimak pachatelem opravdu strašlivých skutků,“ uvedl Polách.

Schimakovo řádění přitom trvalo prakticky pouhý měsíc a půl, od května do června roku 1887. Začalo přepadením fary ve Slezské Ostravě, kde zločinec vážně postřelil místního faráře. Od té doby putoval po celé severní Moravě a páchal jedno loupežné přepadení za druhým.

Zavraždil přitom šest lidí, z toho jednu těhotnou ženu. Neblaze proslulým se během jeho řádění stal les Hulváky. Nejprve zde byl nalezen zastřelený podomek Josef Karnovský, o týden později zavraždění manželé Josef a Anežka Magerovi a tesař Ferdinand Buroň.

Schimak se rychle přesouval. A všude loupil

Na nelítostného vraha začal hon, Schimak se ale rychle přesouval. Objevil se v Odrách, kde zabil a oloupil starého domkáře, pak se přesunul na Šumpersko, odtud na Mohelnicko, pak zase do Oder. Postupně se objevil i v Lipníku nad Bečvou a v Lanškrouně.

Všude loupil a u Polomi spáchal další vraždu. Smyčka kolem něj se ale stahovala. Dne 26. června jej díky informaci místní hostinské zatkli četníci z Moravské Červené Vody.

„Proces se Schimakem se konal u krajského soudu u nás v Novém Jičíně. Soudní stání byla velmi sledovanou událostí. Přijeli sem kvůli ní novináři z Prahy, Brna i Vídně, aby informovali skoro o každém slovu, které u soudu padlo,“ vyprávěl Radek Polách.

Schimak se u soudu choval velmi zarputile a tvrdošíjně, svou vinu odmítal. Nakonec byl odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl také vykonán v Novém Jičíně.

„Byla to veřejná poprava, na kterou se prodávaly vstupenky. Byla to velká událost, lidé například lezli na kaštany kolem plotu věznice, aby smrt slavného vražedníka viděli na vlastní oči,“ informoval Polách. Popravu přijel vykonat z Vídně císařský kat Rudolf Seyfried.

„Zajímavostí je, že mozek zločince byl vyňat a zaslán do Vídně k odbornému prozkoumání, zda některé anomálie nesvědčí o zločinných sklonech. Studie o něm byla publikována v odborném tisku a je možné, že naložený mozek je dodnes v některém z vídeňských archivů,“ doplnil Polách.

Oběťmi Martina Leciána se stali i četníci

Dalším ze známých mordýřů, o kterém Polách vypráví, je prvorepublikový Martin Lecián, proslulý kasař, zloděj a masový vrah přezdívaný Postrach Moravy.

„Na svém kontě měl i několik obětí z řad četníků a policistů. S Novým Jičínem jej pojí skutečnost, že byl chovancem zdejšího výchovného ústavu, a také zde spáchal svůj poslední zločin,“ objasnil historik.

Lecián byl zkušeným zlodějem už na základní škole. V roce 1922 nastoupil na vojenskou službu, ale po roce dezertoval a byl chycen při své první krádeži. Skončil na Špilberku, odkud ale utekl, a po polapení jej čekal těžký žalář v Terezíně.

Po propuštění si měl dosloužit vojenskou službu, ale znovu dezertoval. To bylo v roce 1926 a tehdy začal při svých akcích střílet – nejčastěji po mužích zákona. Potrpěl si na elegantní zjev a dobré jídlo. Své zločiny páchal po celé Moravě a na Slovensku.

„Dopaden byl v Bohumíně, když se chystal odjet se svým kumpánem do Polska,“ přiblížil Polách. Celkem mu bylo přisouzeno 104 trestných činů a včetně deseti vražd, tří dokonaných a sedmi nedokonaných díky přežití obětí. Největší část tvořily loupeže, bylo jich celkem 69.

Leciánův rozsudek smrti podepsal T. G. Masaryk

Také Leciána čekal velmi sledovaný soudní proces, tentokrát vedený v Olomouci. Rozsudek smrti podepsal tehdejší československý prezident T. G. Masaryk.

„Oba případy, Schimakův i Leciánův, byly velmi sledované. Oba byly poté určitým způsobem zneužity. Schimakova příběhu využívali komedianti v kramářských písních, aby přilákali obecenstvo. Leciána pak komunisté líčili jako hrdinu, který okrádal bohaté,“ uvedl historik.

Podle jeho slov je to jeden z příkladů, kdy historie skýtá možnost poučení pro současnost. „I dnes se mnohým zločincům dostává značné publicity, točí se o nich filmy, přitom činy, které spáchali, jsou strašlivé,“ podotkl Polách.

Připomněl také, že i když tehdejší policie a četnictvo měly v druhé polovině 19. a na počátku 20. století propracované postupy pro pátrání po pachatelích a sbírání důkazů, docházelo i k justičním omylům.

„Jedním takovým mohl být případ Ladislava Šajtara ze Studénky. Ten byl obviněn, že zavraždil manželský pár s ­jejich schovankou kvůli pouhým třem korunám. Dodnes jsou kvůli mnoha indíciím pochyby, zda byl skutečně pachatelem on,“ uzavřel Polách.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Vrubel má doma ve vitrínách spoustu meteoritů, které kupuje v tuzemsku i...
Fanda sbírá meteority, doma má vzorky z Marsu i z Merkuru

Tomáš Vrubel z Frýdku-Místku by se neztratil mezi mnohými vědci. Doma má totiž rozsáhlou sbírku meteoritů i různých chemických prvků. Včetně těch...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Dívka se snažila přetnout rvačku vlčáků, psi ji pokousali

Devatenáctiletou dívku pokousali dva vlčáci, když je venčila. Psi nejprve soupeřili mezi sebou, do slečny se pustili, když se je snažila odtrhnout. Pomoci jí...  celý článek

Ostravská část Hrušov se z následků povodní před dvaceti lety nevzpamatovala....
Území nikoho ožije. Dvacet let po ničivé povodni má Hrušovu pomoci investor

Povodně v roce 1997 zničily část Hrušova natolik, že ji opustili všichni lidé. Ostrava zpustlé pozemky vykoupila a teď hledá investora, který jim vdechne nový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.