Prací na nalezištích si mladí adepti na archeology vyzkoušejí, jak namáhavé je jejich budoucí povolání. Jsou na nich ty nejtěžší práce - výkopy.
"Teorii znají ze studia, tady ji aplikují v praxi. A já si tak ověřím, zda jsem je vše dobře naučil," říká jejich pedagog Jiří Juchelka. Ten zároveň působí v Archeologickém ústavu Akademie věd a studenty k výkopům přizval.
Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Objevili například pozůstatky sídelních objektů příslušníků takzvané lužické kultury. Pro tyto zemědělce byly typické keramické urny, do nichž ukládali popel mrtvých.
"Našli jsme hned dva horizonty osídlení, to znamená osídlení ze dvou odlišných dob. Jedno pochází z přelomu mladší a pozdní doby kamenné, druhé je z mladší doby bronzové a počátku doby železné," vysvětluje Juchelka.
Objevili i zrnotěrky
Nový nález je na dohled od místa, kde archeologové už před časem objevili rozsáhlé sídliště kultury lužických popelnicových polí. Teď se ale mimo jiné podařilo prokázat, že lidé žijící v této době, si sami vyráběli takzvané zrnotěrky, prohnuté kameny, mezi kterými drtili zrní. Jsou mezi objevenými artefakty.
"Kobeřické naleziště obohacuje naše poznatky o původním osídlení území českého Slezska," uvádí Juchelka. Ve výzkumech tým ještě pokračuje a předpokládá další nálezy.
V průběhu hledání studenti i archeologové zároveň všechny nalezené věci dokumentují. Musí zakreslit, kde je objevili, pro každý vytvořit jeho kartu. Věci se zatím ukládají v depozitářích a později přijde na řadu jejich třídění a vyhodnocování.
Jedná se o standardní archeologický průzkum, který se dělá při každé budoucí stavbě v místech, kde odborníci nálezy předpokládají. Kopat budou ještě několik týdnů. Poté začnou v místech vyrůstat nové rodinné domky.
