Tomáš Ott z Národního památkového ústavu ukazuje objevený kus sekery z 13. století.

Tomáš Ott z Národního památkového ústavu ukazuje objevený kus sekery z 13. století. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Archeologové dokazují život dávné Ostravy, kdy se tu ještě netěžilo

  • 0
Zapomeňte na Ostravu spojenou s dobýváním uhlí. Ještě mnoho století před průmyslovým rozvojem moravskoslezské metropole panoval v Ostravě čilý městský ruch. Archeologové našli v podzemí předměty z 13. století, a to například staré boty, keramického koníka nebo nádobí.

Více než rok vrstvu po vrstvě archeologové Národního památkového ústavu a Ostravského muzea odkrývali dějiny ulic Pivovarské, Muzejní a 28. října. Našli spoustu vzácných předmětů a v Muzejní ulici objevili i pozůstatky nejstaršího osídlení. Vrstvu z doby okolo založení města z let 1268 až 1278.

"Je to poměrně mimořádný nález, například na Masarykově náměstí původní lokační vrstva nebyla, byly tam až mladší vrstvy ze druhé poloviny 14. století," říká archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec, který výzkum vedl.

Podzemí Ostravy skrývalo i keramického koníka.
Tomáš Ott z Národního památkového ústavu ukazuje předměty nalezené při vykopávkách v Ostravě.

Nálezy dokazují, že v okolí Muzejní ulice bydleli lidé od samotných počátků existence města. Odborníci tam našli například pozůstatky předmětů, se kterými první ostravští měšťané pracovali. Odřezky dřeva, stavební materiál a také spoustu kůží. Zajímavým nálezem byl i keramický koník. "Zřejmě jde o hračku, ale nejde vyloučit, že se používal k představování příběhů se světskou nebo náboženskou tematikou," popsal Moravec.

Za pozornost podle něj stojí i dřevěný chodník, kterým byla ulice vyložená. "Šlo o důkladné dřevěné zpevnění povrchu, původní dláždění z oblázků zřejmě nedostačovalo. Chodník tvořily dřevěné prvky, položené kolmo k delší ose ulice," vysvětlil Moravec.

Za muzeem bylo objeveno smetiště z přelomu 14. a 15. století

V Pivovarské ulici archeologové za Ostravským muzeem objevili smetiště z přelomu 14. a 15. století. A v něm předměty, které už tenkrát lidem dosloužily. Nádobí, ale také nůž se zachovanou dřevěnou střenkou, větší části kožených bot, sekeru či dno skleněné číše. Smetiště vzniklo na místě dřevohliněné hospodářské budovy a ohraničovaly je snad zbytky jejích zdí.

"Ulice 28. října byla v minulosti užší než dnes. Její podstatnou část až do roku 1842 zabírala městská zástavba," komentuje Moravec a dodává, že k nálezům tam patří především poháry, hrnce a džbány z první půlky 15. století.

Centrum Ostravy mají odborníci prozkoumané jen na několika místech. Ještě desítky nálezů se tam mohou skrývat. "Zejména v parcelních blocích, na jejichž místě jsou dnes parky nebo parkoviště,mohou být zajímavé věci," dodává Moravec.

Archeolog Zezula: Ostrava je velkým lákadlem

Krajská metropole je pro archeology bohatým nalezištěm. Její výhodou je podle vedoucího archeologů Národního památkového ústavu Michala Zezuly třeba podloží. Uchovává i stovky let staré organické materiály.

Je Ostrava na nálezy bohatá?

Ve středověku byla ekonomickým a správním centrem biskupských držav, hlavně v renesanční době tam žili významní lidé, působili tam i vlašští kameníci. Je na nálezy bohatá. Díky specifickým podmínkám v půdě se tam velmi dobře dochovávají organické materiály jako kůže nebo dřevo. Tyto nálezy patří k těm vzácnějším.

Kde jsou nálezy nejčastější?

Zajímavé je pro nás celé město v obvodu bývalých hradeb. Nejvíce nálezů bývá na Masarykově náměstí a v domech kolem něj. Také ve Velké ulici, tam stávaly pravovárečné domy nejbohatších měšťanů.

Stává se v Ostravě, že někdo stavbu neoznámí a nálezy zničí?

Je to zákonná ohlašovací povinnost. V centru Ostravy máme přehled o stavební činnosti, je památkovou zónou. Ale výjimečně se to stane. Častěji však kvůli nedbalosti, ne úmyslně. Soudně jsme řešili zatím jeden případ v Dlouhé ulici.