„Černé uhlí i boty. Ostravsko patří k důležitým průmyslovým oblastem Česka: od 19. století se tu ve velkém těží černé uhlí a rozvinul se zde i další těžký průmysl - hutě, strojírny i chemie. Daní za to je znečištěné životní prostředí, v němž obyvatelé žijí. Na mnoha místech tu uvidíš umělé ,hory‘ vytěžené hlušiny z dolů zvané výsypky nebo haldy. Největší halda Ema dodnes doutná a vede k ní naučná stezka.“
Takové je Ostravsko očima Víta Štěpánka, autora atlasu pro děti. Knihu Můj první atlas České republiky vydalo nakladatelství Slovart v roce 2011. Loni vyšel dotisk.
„Kdyby to někdo napsal v roce 1985, tak bych s tím i souhlasil,“ řekl Petr Holica ze Svazu průmyslu a obchodu. „To je obraz Ostravska před třiceti lety. Připadá mi to hrozně negativní, tohle by se nemělo dít. Ano, jsou tady továrny, ale uhlí se tady dávno netěží, takže haldy se nemají jak vršit.“
Lze Ostravu, případně Ostravsko, symbolizovat tímto obrázkem? Těžko říct.
Podobně reagoval i ostravský primátor Tomáš Macura: „Skoro se divím, že tam nenapsali i o šachtách. Je to neštěstí. Neustále opakované klišé, které se stává pravdou,“ uvedl primátor.
Autor, který vystudoval geografii a procestoval více než sedmdesát zemí světa, si za svým textem ale stojí. „Ostravskem jsem mínil ostravsko-karvinský revír. A původně jsem to napsal daleko tvrději. Napsal jsem tam, že obyvatelé aglomerace si nechají líbit skoro všechno, jen protože si myslí, že za to budou mít pracovní místa,“ sdělil Štěpánek.
Po dialogu s editorkou text v knize pro děti změnil. „Je pravda, že kapitola o Ostravsku vyznívá poněkud negativně, ale snažili jsme se tam zmínit také Beskydy. Měl jsem málo prostoru a musel jsem zvolit téma, které pokud možno objektivně vykreslí region moravskoslezský. A když vezmete v úvahu třeba kvalitu životního prostředí na Ostravsku a srovnáte ji s jinými oblastmi v republice, tak na Ostravsku je pořád značně horší. To je doložitelné mnoha fakty,“ reagoval Štěpánek.
V Ostravě byl několikrát, naposledy asi před rokem. „Jsem si vědom toho, že tam věci jdou dopředu,“ řekl autor.
Vadí vám zobrazení Ostravy a okolí v publikaci Můj první atlas?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 12:00 pondělí 11. května 2015. Anketa je uzavřena.
Podle Markéty Ubíkové z občanského sdružení Čisté nebe, které dlouhodobě upozorňuje na špatnou kvalitu ovzduší v Ostravě, je popis Ostravska v knize zcela v pořádku. „Průmyslová minulost i současnost, stále kritický stav ovzduší a blízkost krásných hor - to je to, co Ostravsko v dnešní době charakterizuje,“ uvedla Ubíková.
Jan Sucháček z Katedry regionální a environmentální ekonomiky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ale upozornil ještě na něco jiného. „Už jen to, že se v knize hovoří o Ostravsku, je docela zvláštní. Někteří si pod tím představí celý Moravskoslezský kraj, jiní bývalé okresy Ostrava a Karviná, další Ostravu s přilehlými obcemi anebo rovnou samotné město Ostrava. Je v tom strašný zmatek. Pokud ten pojem nevymezíme přesně, tak ho není vhodné používat,“ poznamenal Sucháček.
„Autoři knih pro děti by měli být zodpovědnější. Posuzují záležitosti v regionech jim vzdálených. Měli by se zaměřit na to, co dobře znají, v čem například žijí a s čím mají osobní zkušenost,“ dodal.
Podobně to vnímá i Petr Holica. „Od člověka, který procestoval tolik zemí, bych očekával větší nadhled,“ podotkl manažer. Atlas by se měl tisknout znovu. „Připomínky uvítám,“ uvedl Štěpánek.
Co potřebuje region, aby jej lidé vnímali lépe?Smog, kriminalita, problémy s průmyslem, sociální nepokoje. To všechno si lidé automaticky spojují s Moravskoslezským krajem. Pozitivním obrazem tedy neoplývá. Kolik je ale na negativním pohledu pravdy a proč se lidé na region dívají často skrz prsty? Jan Sucháček z Katedry regionální a environmentální ekonomiky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava už dříve zmínil, že nevýhodou kraje je jeho poloha - leží daleko na východě České republiky, takže na periferii. Velikou roli však hrají i média, která ovlivňují vnímání lidí. „Když z některých médií zní stále tentýž negativní obraz regionu, v myslích lidí to rezonuje,“ řekl Sucháček v nedávném rozhovoru pro MF DNES. „Proto bychom měli věnovat pozornost i tomu, jak se vybírají zprávy z jednotlivých krajů a zveřejňují se na úrovni celostátní.“ Generální ředitelku Agentury pro regionální rozvoj Petru Chovaniokovou rozčílilo, když před třemi lety začínaly zprávy přehledem regionů, kde je smog. „Vždy tam bylo i Brno a Praha, ale snad pokaždé byla na prvním místě uvedená Ostrava. K tomu je nutno přičíst, že ,černá‘ Ostrava je naším dědictvím z dob, kdy byla ocelovým srdcem republiky. I když je změna evidentní, pro spoustu lidí je tady pořád jen černo a tma. Řada lidí, která sem jezdí z Prahy třeba na kontroly projektů, se pak diví a je příjemně překvapena. Ano, v kraji je spousta problémů, ale proč se mluví jenom o nich?“ ptala se Chovanioková na jednom z diskusních fór MF DNES. Jak z toho ven? Jak zlepšit image kraje a od čeho je třeba začít? Hejtman Miroslav Novák na stejném fóru uvedl, že do budoucna si lidé musejí spojovat Ostravu s vědou a výzkumem, s medicínou a technikou. Jan Sucháček zase míní, že Ostrava potřebuje více barev a muzea, která nikde jinde nejsou. „Nesmíme se bát postavit něco, co bude zajímavé, velké a bude se to odlišovat. Dolní oblast Vítkovice - to je cesta, kterou by kraj mohl jít. Potřebujeme více známých symbolů, něco, s čím se lidé ztotožní. A musíme propagovat známé rodáky,“ dodal Sucháček. |
