Pro nejvýchodnější část Moravskoslezských Beskyd je typická rozvětvená spleť horských hřebenů a rozsoch v nadmořských výškách od 800 m do 1 000 m, které v zimě nabízejí příhodné terény pro lyžařskou turistiku. Na běžkách si zde můžete vybrat luxus vyfrézovaných a pravidelně udržovaných stop i náročné trasy, kterým se masová turistika vyhýbá. K těm náročnějším a zároveň méně frekventovaným patří červeně značená hřebenovka z Mostů u Jablunkova přes Velký a Malý Polom k chatě Slavíč a případně i dále až k chatě Prašivá.
Krajem tetřevů, vlků a medvědů
Východiskem do oblasti okolo Velkého a Malého Polomu bývá v zimě železniční stanice Mosty u Jablunkova. Z ranního vlaku směrem od Ostravy tady o víkendech pravidelně vystupuje zástup běžkařů, z nichž většina zamíří po červené značce vzhůru na Velký Polom.
Zpočátku se jde mezi domy, později strmě lesem pořád nahoru. Nasazovat lyže se nevyplatí, pohodlněji se jde pěšky. V úvodních kilometrech se sice člověk nesveze, ale zato se určitě zahřeje, protože převýšení je nemalé.
Zhruba v polovině výstupu, který čítá cca 400 výškových metrů, stojí chata KČT Skalka. Ta se však zpravidla míjí a na první občerstvení se většina běžkařů zastavuje až na Kamenné chatě, ležící již ve vrcholové hřebenové partii na česko-slovenské hranici.
Penzion Kamenná chata vznikl vedle bývalého horského hotelu Tetřev, který se uvádí na starších vydáních turistických map. Někdejší název hotelu odráží skutečnost, že v okolí se kdysi hojně vyskytoval tetřev hlušec. V současné době žije na hraničním hřebeni mezi Velkým a Malým Polomem pouze mikropopulace těchto vzácných a impozantních ptáků, dosahujících téměř velikosti krocana. Že byste při túře tetřeva spatřili je prakticky vyloučeno, stejně tak jako setkání s vlkem, rysem či medvědem, kteří se tu také vyskytují.
Majestátní Velký Polom
Pár stovek metrů za Kamennou chatou se začíná zdvihat ploché temeno Velkého Polomu (1 067 m). V minulosti vedla červená hřebenová značka po česko-slovenské hranici až na vrchol, dnes ho obchází po zimní traverzové trase z jižní strany. Dosáhnout vrcholu je nicméně možné po modrém značení, které přichází zleva ze Slovenska.
Tip na dovolenouVyražte na lyžovačku do Beskyd. Vyberte si pobyt na dovolena.iDNES.cz. |
Z Velkého Polomu není žádný výhled, vrchol přesto stojí za návštěvu. Na prudkých severních svazích byla roku 1999 vyhlášena přírodní rezervace chránící pralesovité porosty s mnoha vzácnými rostlinami i živočichy. Pozornost upoutají rovněž četné pískovcové skalky, odborně zvané mrazové sruby, vytvořené mrazovou destrukcí v ledových dobách starších čtvrtohor.
V zimě se však zpravidla Velký Polom objíždí. Stopa bývá vyšlapaná jižním úbočím, ovšem po vydatnějším nočním sněžení je třeba ji šlapat znovu, což může být místy velmi náročné. Polomy a vývraty tady skutečně jsou a jejich překonávání zabírá nemálo času. Traverz Velkého Polomu končí na malé loučce u kamenné kapličky pod Muřinkovým vrchem. Na tomto hezkém místě uprostřed beskydských lesů se v létě s oblibou stanuje.
Dobrodružná cesta na Malý Polom
Cesta mezi Muřinkovým vrchem a Malým Polomem vede pohodlně a téměř po vrstevnici, přesto ji lze v rámci našich skromných českých podmínek nazvat jako docela dobrodružnou. Úzký chodníček v lese, přecházející často bažiny a prameniště potoků, neumožňuje údržbu rolbou ani skútrem, takže lyžařská stopa je ryze přírodní nebo žádná. Potkat zde výjimečně poutníka v protisměru, který vám po dlouhých kilometrech strádání a fyzického namáhání konečně prorazil stopu, opravdu zahřeje u srdce. Dobrodružný pocit navíc umocňuje uzavřenost v lese bez výhledů do krajiny a nízká frekvence turistů.
Následující Malý Polom, který všechny turistické značky obcházejí ze severní strany, tvoří jakýsi uzel horských cest. Směrem na západ pokračuje modře značený hřebínek v délce 5 km na Bílý Kříž, kde lze navázat na další beskydské hřebeny. My se však vydáme severně orientovanou hřebenovkou, která vás po 6 km dovede ke Kolářově chatě Slavíč. Dříve se lyžařské stopy držely poctivě hřebene, dnes se jezdí lesní cestou po západním úbočí, která se vyhýbá na běžkách nesjízdnému úseku z Kozího hřbetu.
Kolářova chata na Slavíči stojí od roku 1931 v malebné poloze na loučce uprostřed lesů a nabízí příjemnou možnost zastavení, odpočinku a občerstvení. V útulné, dřevem obložené jídelně stojí za vidění panoramatické fotografie z různých beskydských vrcholů.
Po červené od chaty k chatě a brutální sjezd
Pokud chcete zůstat věrni hřebenovým partiím hor a lyžařským stopám, které si vyšlapali sami běžkaři, pak se poctivě přidržujte červené turistické značky, přestože vyfrézované a rolbou udržované lyžařské trasy vás budou lákat jinam (směrem doprava). Bez velké námahy doputujete po cca 4 km až téměř na vrchol Ropice s dřevěným přístřeškem a vyhlídkovým místem na okolní i vzdálené kopce, např. i na Jeseníky.
Může se hoditItinerář trasy Mapa |
Sjezd z Ropice po červené je zpočátku jakž takž sjízdný, za kótou Velký Lipový však začíná naprosto brutální sjezd lesem. Bez pádu se dá zvládnout pouze za hlubokého sněhu a v případě, že jízdní dráha není rozrytá lavory běžkařů padajících před vámi. Pokud byste se chtěli tomuto úseku vyhnout, pak objeďte Ropici ze severu po traverzové modře a žlutě značené trase.
Následující putování po červeně značené, zvolna klesající hřebenovce směrem na severozápad zpestřuje několik hezkých a skromných turistických chat, v nichž se rozhodně vyplatí udělat krátkou zastávku. První z nich se jmenuje Ropička a stojí pod stejnojmenným vrchem. Původně se jmenovala Bezručova chata a pochází z roku 1924.
Hned o 2 km dál stojí chata Kotař, nabízející velmi levné noclehy. V létě se na Kotaři hezky sedí na terase s výhledem na Lysou horu.
V pořadí třetí a poslední chata má nelichotivý název Prašivá, avšak jde opět o zařízení velmi přívětivé. Chata pochází z roku 1921 a upoutá svou atypickou architekturou s vyhlídkovou věží. Hned naproti chatě stojí dřevěný poutní kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1640.
Z Prašivé se obvykle sjíždí po červené strmým sjezdem do Dobratic k hospodě Harenda a dále k zastávce na vlak do Frýdku-Místku nebo Českého Těšína.
Zobrazit místo Beskydy na větší mapě