Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Beskydech žije deset rysů a tři vlci, ale ani jeden medvěd

  8:55aktualizováno  8:55
Poslední mapování velkých šelem v Beskydech potvrdilo výskyt rysa a vlka. Medvědi zde v současné době podle zjištění ochranářů nežijí.

Zdeňka Prokešová zajišťuje jeden ze vzorků během posledního mapování velkých šelem v Beskydech. | foto: Archiv AOPK ČR

Deset rysů, z toho pět dospělých a pět mláďat, a tři vlci. Taková je bilance posledního mapování velkých šelem v Beskydech, které se uskutečnilo na konci února. V průběhu čtyř dní se na různých místech v chráněné krajinné oblasti Beskydy profesionálním a dobrovolným ochráncům přírody podařilo získat sedmnáct údajů o výskytu rysů a tři údaje o přítomnosti vlků.

„V příhraniční slovenské CHKO Kysuce jsme získali osmnáct údajů o rysech, dva o vlcích a osm o medvědech. Jednalo se o nálezy pobytových znaků, především stopních drah, ojediněle trusu, moči či kořisti,“ uvedla Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy přeměřuje stopy po rysovi v oblasti...

Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy přeměřuje stopy po rysovi v oblasti Kněhyně.

Mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy probíhá každoročně už 33 let. „A to vždy v předjaří, kdy je doba páření rysů a také ostatní živočichové jsou mnohem aktivnější než v zimním období,“ pokračovala Bartošová s tím, že účastníci mapování mají za úkol projít v daném termínu vybrané nebo přidělené území a hledat pobytové znaky rysů, vlků a medvědů.

„Mapovatelé musí zdokumentovat všechny nálezy. Tedy měření stop, odebrání vzorku trusu, provést fotodokumentaci všech nálezů a podobně. Údaje o pozorování zapisují do nálezových karet. Zaznamenávají také výskyt dalších vzácných a chráněných druhů.“

Při monitoringu mimo termín mapování, tedy ve dnech před touto akcí a po ní, bylo v CHKO Beskydy zaznamenáno dalších třináct známek přítomnosti rysa a šest údajů o vlcích.

„Poznatky získané při letošním mapování potvrdily výskyt rysů na tradičních lokalitách v západní části CHKO Beskydy, tedy ve Veřovických vrších, na Radhošti, Kněhyni, Čertově Mlýnu, Smrku, Trojačky, Lysé hoře, Travném a v Javorníkách na Makytě, zatímco ve východní části CHKO nebyl výskyt rysů potvrzen, ačkoliv tam mají srovnatelné podmínky,“ poznamenala Bartošová.

Šelmám nejvíce vyhovují odlehlá a málo přístupná území

Výskyt medvěda v CHKO Beskydy nebyl potvrzen. Na sousedním slovenském území Správa CHKO Kysuce zjistila přítomnost minimálně tří medvědů.

„Z toho jednoho jedince v blízkosti česko-slovenské státní hranice, zatímco další dva – medvědice s odrostlým medvídětem – se pohybovali v horách mimo javornickou část CHKO Kysuce,“ popsala Bartošová.

Velké šelmy v Beskydech žijí v zalesněných horách, nejvíce jim vyhovují odlehlá a málo přístupná území. Často nacházejí útočiště v lesních rezervacích, kde je z důvodů ochrany přírody omezený nebo zakázaný vstup veřejnosti.

„Staré pralesovité porosty preferuje především medvěd, rysa lákají nepřístupné skalnaté svahy a hřebínky, zatímco vlkům nedělá problém pohybovat se i v podhorské, méně lesnaté krajině,“ řekla Bartošová.

„Pro všechny druhy však platí, že pro vyvádění mláďat, odpočinek, hledání potravy a úspěšný lov kořisti potřebují klid.“ Při mapování zaznamenali ochránci přírody kromě mnoha běžných druhů také výskyt dalších vzácných a chráněných živočichů.

„Jedná se například o vydry říční, bobra evropského, jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, datlíka tříprstého, žluny šedé, datla černého, krkavce velkého, ledňáčka říčního, puštíka bělavého, sýce rousného a kulíška nejmenšího,“ vyjmenovala Bartošová s tím, že za zmínku stojí dvě pozorování orla skalního ve slovenské příhraniční lokalitě.

Největší hrozbou pro šelmy je pytláctví a doprava

CHKO Beskydy je jako jediné území v Česku evropsky významnou lokalitou všech tří druhů velkých šelem. Jako okrajová součást karpatského biotopu jsou beskydské šelmy velmi zranitelné.

„Ačkoliv rysové a medvědi zde žijí od 70. let minulého století a vlci od roku 1994, nikdy se jim nepodařilo vytvořit trvale prosperující populace. Pravidelně se zde rozmnožuje pouze rys ostrovid, zatímco u vlka a medvěda se jedná jen o jednotlivé jedince,“ podotkla Bartošová.

„Největší hrozbou pro velké šelmy je stále pytláctví a roste i nebezpečnost dopravy, zejména pro mladá, nezkušená zvířata. Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i aut je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou,“ doplnila.

Beskydy jsou obklopeny hustě osídlenými aglomeracemi, a proto i pro svou malebnost patří k nejnavštěvovanějším horám v tuzemsku.

„Návštěvnost je skutečně velká a je obdivuhodné, že v tomto prostředí dokážou velké šelmy přežít. Obdiv patří především rysicím, které vychovávají mláďata v tak atraktivních turistických lokalitách, jako je oblast Radhoště, Kněhyně a Čertova Mlýna, Smrku nebo Lysé hory,“ uzavřela Bartošová.

Autor:



Nejčtenější

V SPD chtějí odvolat vlastního poslance. Sepisují proti němu petici

Moravskoslezský lídr SPD Lubomír Volný chce švýcarizaci České republiky,...

Z hnutí Svoboda a přímá demokracie v Moravskoslezském kraji odcházejí členové. Kvůli hádkám. Tvrdí, že na vině je...

Rozmrzelý Baroš: Nejhorší sezona, řeknu to naplno, jsme prostě v ...

Kapitán Baníku Milan Baroš (v červeném) čelí přesile hráčů Liberce.

Soupeřovi fanoušci ho vřele vítali. „Mílan Baroš,“ skandovali. Ostravský útočník však po utkání 14. kola první ligy v...



Za organizaci homosexuální prostituce mladistvých padlo šest obvinění

Obchodníci s lidmi

Kriminalisté obvinili šest mužů, kteří podle nich na několika místech v ČR, zejména v Praze a na Ostravsku,...

Nejhorší byly obrovské vlny, říká dobrodruh, který sjel Dunaj na kajaku

Zdeněk Lyčka po Dunaji uplaval 2 800 kilometrů.

Dobrodruh Zdeněk Lyčka z Frýdku-Místku mnohokrát ve Švédsku zvládl devadesátikilometrový Vasův běh na lyžích a má za...

Zpěvák a student Dan Bárta získal univerzitní cenu za výzkum vážek

Dan Bárta při přebírání ocenění Ostravské univerzity za výzkum vážek. (14....

Pět cen, z toho dvě akademikům a tři studentům, udělil rektor Ostravské univerzity Jan Lata na výroční akci školy,...



Další z rubriky

Kostel v Gutech obnovíme ze stromů z Beskyd, má jasno diecéze

Dřevěný kostel v Gutech před ničivým požárem.

Ostravsko-opavská diecéze začne hledat vhodné stromy, ze kterých postaví repliku shořelého dřevěného kostela v Gutech...

Firmy staví v Ostravě dvě velká nákupní centra. Jedno spojí s hypermarketem

Společnost Reflecta Development zahajuje v Ostravě-Plesné výstavbu komplexního...

Jen jediné klasické obchodní centrum se příští rok dokončí v Česku, a to v Ostravě-Plesné. Je to dlouho plánovaný a...

Vlekaři čekají na mrazy, zasněžování si zatím mohli jen vyzkoušet

Sněžná děla na Bílé jsou připravena na zasněžování. Potřebují ale nižší teploty.

Provozovatelé lyžařských areálů v Moravskoslezském kraji čekají na mrazivé počasí, které by jim umožnilo zasněžit...



Najdete na iDNES.cz