Stromy ohryzané kolem dokola zhruba třicet centimetrů nad zemí a poškozená stavidla nebo podemleté hráze rybníků. To jsou jen některé škody, které napáchaly rodinky bobra evropského. Jejich počet se v regionu každoročně zvyšuje.
„Bobří populaci se u nás daří dobře a rychle se množí. V únoru proběhlo sčítání a evidujeme zhruba osmnáct rodinek, přičemž každá z nich má průměrně šest členů. Tito noční živočichové navíc nejsou příliš nároční, jejich výskyt neznamená vyšší čistotu vody či půdy,“ uvedl zoolog z Chráněné krajinné oblasti Poodří Štěpán Tračík. Bobři byli v kraji před lety vyhubeni, několik roků zpět se ale v přírodě znovu objevili.
Nárůst bobří populace dělá radost zřejmě pouze ekologům, naopak starosti působí zahrádkářům a hlavně rybníkářům. „Zjištění, že nám bobři prokousali stavidla, skutečně přibývá. Snažíme se už poškozená místa zarývat plechy, aby se zde bobři znovu nedostali,“ zmínil jednatel rybníkářství Jistebník Jan Stehlík s tím, že situace se může zhoršovat.
„Člověk se už bojí, že ráno přijde a zjistí, že se bobři rozhodli vypustit mu rybník. Okousané stromy se navíc lámou a padají do vody, takže je musíme vždy odstranit. Na bobří návštěvy si už stěžují i zahrádkáři v okolí,“ doplnil Stehlík.
Bobři nemají přirozeného nepřítele, rychle se množí
Na problémy s vodními hlodavci upozorňují rovněž vodohospodáři. „Ohrožují odběry vody, postupně likvidují břehové a doprovodné porosty, které chrání břehy před erozí. Bobři často napadnou i říční hráze a mohou tak ohrožovat jejich funkci a bezpečnost,“ zmínil Břetislav Tureček z Povodí Odry.
Zmínil, že vodní hlodavci se objevují hned v několika lokalitách. „Postupně se rozšiřují. V současnosti se vyskytují na Odře a jejích přítocích, hlavně na Pustějovském potoce, dále na Opavě nad Ostravou, na dolním toku Olše a na Stonávce v prostoru poklesové kotliny v Karviné,“ vyjmenoval Tureček.
Bobři jsou velmi činorodí a následky jejich píle jsou znatelné a často skličující.
Podle Petra Orla, vedoucího Stanice na záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích, je ale bobr v kulturní krajině vždy problém. „Zatím nenapáchali příliš velké škody, ale je potřeba situaci hlídat. Řízený odlov je až krajním řešením,“ zmínil Orel.
Odlov v kraji zatím povolen není. „Zatím o odlovu neuvažujeme. Každoročně řešíme nějaké drobné škody napáchané těmito hlodavci. Za tři roky je to asi 180 tisíc korun. Zatím se jedná jen o několik lokalit, takže je to okrajový problém, který zatím nevyžaduje razantní zásah,“ uvedl náměstek hejtmana Daniel Havlík.
Bobr evropský v našich zeměpisných šířkách nemá přirozeného nepřítele, takže se rodinky rychle rozrůstají. „V kulturní krajině vyšší predátor není, takže bobři přežívají jednoduše. Živí se hlavně měkkými dřevinami, jako je vrba nebo olše. Zatím je ale situace s jejich výskytem pod kontrolou,“ řekl zoolog Tračík.
Myslivci žádají povolení regulovaného odstřelu
Tím si už ovšem nejsou jisti myslivci. „Situace se bude zhoršovat a regulace bude nutná. Na nás se často dívá jako na ty špatné a vyzdvihují se ekologové, ale myslím, že by se více mělo dbát odborných rad myslivců. Je chybou, že se bobr množí v civilizované krajině. To se týká například i vyder nebo kormoránů. I u nás by měla být povolena regulace,“ upozornil předseda okresního spolku myslivců v Opavě Zdeněk Glauder.
Ministerstvo životního prostředí vydalo nařízení, které umožňuje řízený odlov těchto chráněných hlodavců. Týká se zatím Jihomoravského a Jihočeského kraje. V Plzni a na Vysočině nebo ve Zlíně platí lokální povolení.
„Odlov se schvaluje na základě žádosti kraje. Povolujeme jej v případech, kdy jiné řešení není možné a hrozí vysoké riziko škod nebo ohrožení bezpečnosti. První fází je odstraňovat bobří hráze, případně zasypávat nory, které narušují vodní stavby,“ uzavřela mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
