„Předloni jsme v rybníku zaznamenali částečný úhyn ryb. Laboratorní rozbory vody prokázaly nedostatek aktivního kyslíku, a tak jsme hledali cestu, jak živočichům pomoci. Vzhledem k tomu, že rybník nemá žádný regulovaný přítok ani odtok, nemohli jsme jej vypustit a bahno vybagrovat. Bagrování by navíc bylo pro místní faunu devastující,“ popsal Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.
Město se rozhodlo využít služby firmy, která se zabývá prodejem prášku s bakteriemi, jež bahno požírají. „Oproti bagrování je to jednoduchý a levný způsob, jak tlející bahno odstranit. Bakterie se aplikují od jara do podzimu, kdy má voda více než 10 stupňů, za rok jsou schopny odstranit 20–30 centimetrů bahna,“ doplňuje vedoucí zákaznické sekce zmíněné firmy Hana Tomášová. Firma pomáhala čistit také Štrbské pleso nebo koupaliště v jihomoravských Pasohlávkách.
Bohumínský rybník využívá bakterie druhou sezonu. „Zatímco loňské výsledky ukázaly pozvolné zlepšení, letos je kvalita vody dokonce třikrát lepší. Bahna je asi o 40 centimetrů méně. Za materiál jsme zaplatili 40 tisíc korun, aplikaci jsme zvládli vlastními silami,“ podotkl Palán.
Nyní je vidět až metr do hloubky
„Bakterie rybníku opravdu pomohly. Lidem se může zdát, že je voda kalná a špinavá. Jde ale jen o tenký film na hladině, který při změně počasí zase zmizí. Pod ním je voda s výraznou tmavě modrou barvou a ryby jde vidět až do metrové hloubky,“ doplnil. Projekt čeká ještě závěrečné měření kvality vody a množství odstraněného bahna, které město provede v říjnu.
Bohumín do revitalizace přírodního areálu Gliňoč investoval v posledních letech dva miliony korun. Snaží se hlavně o zadržení vody v krajině, k čemuž slouží nová soustava čtyř tůněk. V areálu přibyl také úkryt pro brouky, hady a zimoviště pro obojživelníky. Pro návštěvníky postavilo město altán s ohništěm a posezením.
