Vzácné infekční onemocnění si ze zahraničí přivezli čtyři cestovatelé z Opavska. Postupně skončili na infekčním oddělení Slezské nemocnice, kde jim nakonec diagnostikovali brucelózu.
Odhalení diagnózy ale trvalo dlouhé měsíce a připomínalo téměř detektivní pátrání. Pomoci museli dokonce veterináři, protože běžně používané laboratorní testy pro lidi nákazu neodhalily.
„Tato bakteriální nemoc byla v Československu vymýcena už před šedesáti lety. Naši pacienti se nakazili bakterií rodu Brucella v arménských horách, kde na farmách pili tepelně neošetřené, tedy nepasterizované kozí mléko a jedli kozí sýry. První testy na zoonózy, což jsou nákazy přenosné mezi zvířaty a lidmi, ale vycházely negativně,“ říká primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
„Byla jsem unavená. Nic se mi nechtělo,“ vzpomíná studentka
S potížemi přišla do nemocnice jako první dvacetiletá studentka Barbora Mludková z Opavy, která v červenci navštívila se spolužačkou a jejími rodiči Arménii. V horách, kde čeští turisté chodili od salaše k salaši, zřejmě vypila mléko s nebezpečnou infekcí. V září začala pociťovat bolesti v kyčli a výraznou únavu. Následně se u ní objevily teploty, bolesti hlavy a kašel.
„Měla jsem tolik plánů, ale začala jsem být unavená. Nic se mi nechtělo. Když jsem zašla ke své lékařce, poslala mě na infekční,“ vzpomíná studentka.
„Pacientku jsme hospitalizovali. Laboratorní výsledky ukázaly nízkou hladinu zánětlivých ukazatelů a také známky jaterní poruchy. Vyšetření mozkomíšního moku prokázalo nehnisavý zánět mozkových blan,“ říká primář infekčního oddělení Kümpel s tím, že tehdy ještě netušil příčinu zdravotních potíží, ale léčba zabrala a tak mohla jít žena po třech týdnech domů.
„Diagnóza se zdála být jasná a můj zdravotní stav se rychle zlepšoval. Když mě propouštěli, nenapadlo mě, že se brzy zase vrátím,“ dodává studentka.
Po vysazení léků se u ní problémy projevily znovu velmi rychle. Už za týden proto znovu ležela na infekčním oddělení se stejnými příznaky.
„Vyšetření opět potvrdilo známky zánětu mozkových blan, což bylo opravdu nezvyklé. U pacientky jsme proto zahájili klasickou léčbu, ale současně intenzivně pátrali po možném původci problémů. Všechna vyšetření ale stále vycházela negativně, a to včetně testů na zoonózy, kam patří i brucelóza. Jelikož se stav mladé ženy opět zlepšil, pustili jsme ji domů,“ popisuje primář.
Lékaři požádali o pomoc veterináře
Po dvou týdnech přišla stejná pacientka do nemocnice znovu. Kromě bolestí kyčle ji trápily i vyrážky na kůži. Domnívala se, že jde o reakci na léky. Třetí lumbální punkce a laboratorní testy mozkomíšního moku ale opět ukázaly na zánět mozkových blan.
Brucelóza(dříve též vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu)
|
„Neobvyklý a nepříznivý stav pacientky, kolísající jako na houpačce, jsme konzultovali s kolegy z Prahy a Olomouce. Zjišťovali jsme, zda nejde třeba o revmatické, krevní či autoimunitní onemocnění. Znovu jsme provedli velkou škálu serologických vyšetření včetně brucelózy, ale laboratorní testy ani tentokrát nic neprokázaly,“ líčí primář.
Netypický případ nedal opavským specialistům na nakažlivé nemoci spát. Čerstvě atestovaná lékařka Radana Barčová přišla s teorií, že by mohlo jít o jiný typ brucely, který běžně dostupné testy pro lidi nemusí zachytit.
Nemocnice proto odeslala vzorky krve pacientky veterinářům do Olomouce, kteří testují brucelózu u zvířat. A teprve pak detektivní pátrání skončilo. Testy totiž skutečně potvrdily protilátky. A začátkem prosince tak nemocná studentka dostala cílená antibiotika, díky kterým by se měla bakterií zbavit. Užívá je dodnes.
„Lidé v Arménii jsou pohostinní. Nikoho z nás nenapadlo, že ty fantastické sýry a mléko mohou být nakažené. Možná jen jeden, ale který to byl, už se nikdy nedozvíme,“ přemítá Barbora Mludková.
Nemocniční péči si chválí. „Všichni na mě byli milí. Po druhé lumbální punkci a opětovném potvrzení zánětu mozkových blan jsem ale začala mít obavy a při třetím návratu do nemocnice už jsem byla zoufalá. Ale byla jsem vděčná, že se lékaři snaží zjistit, co mi doopravdy je. A překvapilo mě zjištění, že jde o nemoc, která u nás už dlouho neexistuje,“ líčí studentka.
Čerstvého mléka už se v cizině nenapije
Po posledním propuštění Barbory se do nemocnice postupně dostali i všichni tři její spolucestovatelé. Jejich onemocnění ale naštěstí nemělo tak těžký průběh.
„Pacientka nám řekla, že kamarádka, která s ní byla v Arménii, již měsíc a půl chodí po doktorech a má podivné teploty. Proto jsme ji pozvali k nám a s pomocí veterinárních lékařů opět diagnostikovali brucelózu,“ říká primář infekčního oddělení.
Syrové borůvky už nejíme, říká žena, které zničila játra liščí tasemnice |
Před Vánocemi tam dorazil otec druhé pacientky a letos i její matka. „Nechtěli jsme věřit, když koncem ledna přišla zesláblá žena, poslední ze čtveřice turistů po Arménii, a také u ní jsme vzácnou nemoc prokázali,“ líčí Petr Kümpel, podle kterého by měli být lidé velmi obezřetní při konzumaci nepasterizovaného mléka či výrobků z něj, a to zejména v méně rozvinutých zemích.
Totéž už teď doporučuje i Barbora Mludková, která procestovala velkou část Arménie a z toho pět dní strávila přechodem hor. Na dovolenou vzpomíná ráda a říká, že cestovat určitě nepřestane, ale nepasterizované mléko už si nevezme.
„Čerstvého mléka už se v cizině rozhodně nikdy nenapiju. Jedna zkušenost mi stačí. Až zase někam vyrazím, raději budu pít vodu,“ říká mladá cestovatelka, která nyní přišla zdravotníkům osobně poděkovat za péči a souhlasila se zveřejněním svého případu, aby před rizikem nebezpečné nákazy varovala ostatní turisty.
Úsilí lékařů při pátrání po původu závažných zdravotních potíží mladé cestovatelky ocenil také ředitel Slezské nemocnice v Opavě Ladislav Václavec: „Tým našeho infekčního oddělení opět úspěšně diagnostikoval a léčil vzácné a u nás vymýcené onemocnění. Za skvělou prací jsou nejen odborné znalosti kolegů, ale také jejich touha pomoci každému pacientovi.“
