Po přesné poloze šibenice však místní nadšenci pátrají marně. Nepomohl ani nynější průzkum odborníků.
Na základě map z let 1755 až 1760 po pozůstatcích popravčího místa pátrali i lidé z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ani archeologický průzkum však jeho existenci nepotvrdil.
„V sondě jsme skoro nic nenašli. Čistou hlínu ani žádný kámen. Ideálně by tu byl kus zdi nebo ještě lépe kost. Kosterních pozůstatků bývá na těch místech dost, což se potvrdilo třeba u šibenice u Slavkova i u Tišnova,“ konstatoval Jan Velek, jeden z členů týmu, který pátrá po dokladech provádění hrdelního práva na celé Moravě.
Možná stála o kus jinde
Předseda Klubu Za starý Bruntál Pavel Rapušák s kronikou, kterou tento spolek vede.
Zdivo i kosti jsou na popravčích místech častým nálezem, šibenice bývala kamennou stavbou se sloupy a trámy. Oběšenci tam viseli pro výstrahu, dokud se jejich těla nerozpadla. A poté skončila pod zemí jen mělce. Pro znalce dějin Bruntálu nezdar archeologů ale neznamená, že Pod Lipami šibenice nestála.
„V některých starých katastrálních mapách je Šibeniční vrch zaznamenán asi 150 metrů výš a nalevo od tohoto místa. Bruntál měl navíc hrdelní právo několik set let a místo se mohlo měnit,“ říká Pavel Rapušák, předseda Klubu za starý Bruntál.
Naposledy se věšelo v roce 1780
Dodává, že třeba podle mapy Prvního vojenského katastru z 18. století je naopak na pravé straně ve směru na Olomouc. Na obou místech dnes stojí domy. „V každém případě víme, že šibenice byla pod Uhlířským vrchem při staré cestě přes Kočov na Olomouc.“
Hrdelní právo Bruntálu udělil vévoda opavský Mikuláš II. už v roce 1325 a popravovalo se tam až do 18. století. Naposledy bylo právo využito kolem roku 1780 na sluhovi jménem Streit za loupežnou vraždu kněze.
