Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžké soupravy s kůrovcovým dřevem ničí silnice, starostové protestují

  8:37aktualizováno  8:37
Lesníci v Moravskoslezském kraji zatím marně bojují s kůrovcem. Na Bruntálsku, kde je nejsložitější situace v zemi, jen loni museli vykácet statisíce kubíků napadených smrků. Navíc starostové z oblasti protestují proti ničení místních silnic při převážení kulatiny z lesa.

Mohutné kácení kůrovcového dřeva přináší i obrovskou zátěž na místní komunikace. | foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Nejhorší kůrovcová kalamita v historii. Tak lesníci hodnotí řádění malého brouka, vinou něhož hynou rozlehlé plochy smrkových lesů. A nejvíce stromů pustoší na Bruntálsku.

„Největší počet napadených stromů je nyní v okolí Města Albrechtic blízko Krnova a v některých dalších částech regionu. Právě tam v letošním roce soustředíme čtyřicet procent obranných opatření proti kůrovci. V těchto lokalitách netěžíme kvůli zisku, ale protože musíme z lesa dostat kůrovce,“ řekl technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Loni Lesy ČR vytěžily v okolí Města Albrechtice přibližně 450 tisíc kubíků dříví, což je zhruba trojnásobek kácení v roce 2014.

Jak škodí kůrovec

Lýkožrout smrkový - malý, ale velmi obávaný brouček.
  • Malý brouk o velikosti maximálně půl centimetru se správně jmenuje lýkožrout smrkový (severský), kůrovec je lidovým pojmenováním.
  • Na přelomu dubna a května se brouci probouzejí ve stromových zimovištích, vylétají a rojí se. Poté se zavrtávají pod kůru smrků, kde se živí lýkem zajišťujícím přenos vody a živin ve stromě. Ten pak chřadne a usychá. Zdravý smrk napadení zvládne, oslabený nikoliv.
  • V současnosti je kůrovec přemnožený, lesáci proto při výsadbě dávají přednost listnatým stromům.

Lýkožrout však nepohrdne ani smrky v městských parcích nebo na sídlištích. Kritická situace tak přetrvává například v Krnově.

„Bojujeme, co můžeme, ale je to velmi složité. Je to zásadní problém,“ sdělil místostarosta Michal Brunclík. Dodal, že kromě přemnoženého škůdce stromům v minulých letech neprospělo ani sucho a houba václavka, která oslabuje kořenový systém stromů.

Turisté nepoznávají krajinu. Stromy jsou pryč

Rychlé kácení a odvoz napadených a oslabených stromů bývá podle Brunclíka jediným možným obranným prostředkem. Místostarosta připustil, že pro mnoho obyvatel města je tak rozsáhlé kácení velkým překvapením. Často se prý stane, že si vyjdou na obvyklé výletiště, které pak vykácené nepoznávají. „U nás se to týká třeba oblíbené lokality Ježník a oblasti nazývané Petrova bouda,“ zmínil.

S nárůstem těžby dřeva souvisí razantní zvýšení těžké dopravy po úzkých údolních silnicích.

„Je to hrozné. Plně naložené soupravy silnice ničí a špiní. Navíc po nich často jezdí rychle. Nedávno opravené cesty jsou opět rozbité,“ posteskla si Monika Baranová, starostka Krasova nedaleko Krnova.

Obec se proto snaží spolupracovat s policií, ale výraznější výsledek to zatím nepřineslo. „Řidiči si dají echo a jezdí podle předpisů. Ale jen do doby, než policisté odjedou.“

Manažeři lesnických firem přiznávají, že odvoz napadeného dřeva silnice ničí. Jedním dechem však upozorňují, že zákazové značky nebo omezení tonáže vozidel situaci neřeší, ale naopak komplikují.

Lesy ČR: Platíme daně. I na opravu silnic

„Kůrovcové dříví musíme odvézt, ale cesty nemůžeme opravovat, protože je nevlastníme. Také my uvítáme jasná pravidla, jak obcím poskytnout prostředky na údržbu cest,“ vysvětlil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.

Upozornil, že podnik v posledních třech letech odvedl do státního rozpočtu přes 20 miliard korun a lesnické firmy platí silniční daň. „Ta se odvádí do Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se financují opravy veřejných komunikací,“ doplnil generální ředitel.

Chodbičky vytvořené larvami kůrovců.

Chodbičky vytvořené larvami kůrovců.

Starostové vyzvali k vytvoření fondu, do kterého by se vkládaly peníze z výnosů těžby. Z něho by se pak opravovaly silnice.

„Solidní by bylo, kdyby již dnes někdo přišel, zmapoval cesty, spočítal, kolik to je kilometrů, už nyní se dají plus minus vyčíslit náklady,“ sdělil ČTK starosta Holčovic Pavel Šprinz.

Snahu starostů podporuje náměstek hejtmana Jaroslav Kania. „Posíláme dopis ministru zemědělství, aby vyvolal jednání, a současnou situaci začneme řešit.“

Kůrovec decimuje lesy také v jiných částech kraje, lesáci s ním na rozlehlých plochách bojují i v Beskydech nebo na Ostravsku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tramvaje v centru Ostravy.
V Ostravě už vědí, kudy má vést tramvajová trať. Protesty pokračují

Obyvatelé ulice B. Nikodema v Ostravě-Porubě, kteří se báli, že je o klid připraví tramvaje, si oddechnou. Město už nechce budovat novou trať v místě, kde...  celý článek

Obývací pokoj zůstal na stejném místě, pouze k němu přibyl kuchyňský kout.
Rekonstrukce panelákového bytu za 800 tisíc. Z původního nezůstalo nic

Hana si koupila v Novém Jičíně panelákový byt 2+1 velký 52 metrů čtverečních. Značně omšelý a s umakartovým jádrem mlel z posledního. Proměny se ujaly...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Problémy Vítkovic stahují do insolvence i další firmy

Problémové vítkovické firmy začínají stahovat do insolvence i další podniky. Jedním z nich je například sviadnovská společnost Lichna Trade, která se kvůli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.