Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: NWR

Tvrdý zákon. Bývalí horníci přicházejí kvůli novým nemocem o renty

  • 9
Nejprve se dozvěděl, že má možná rakovinu, pak kvůli ní přišel o hornickou rentu. Devětapadesátiletý Václav Hořelka z Fryčovic na Frýdecko-Místecku nyní řeší, z čeho bude žít.

„Od roku 1999 pobírám kvůli zaprášeným plicím rentu, náhradu za ztrátu výdělku vzniklou nemocí z povolání. Před časem mi lékaři diagnostikovali zhoubný novotvar předstojné žlázy prostaty, a byť jsem se zcela vyléčil, o rentu jsem přišel,“ říká horník, fárající od začátku 80. let na šachtě Staříč.

„Vyplácení peněz mi Kooperativa zastavila na začátku května a minulý týden mi přišel dopis, že mi rentu vzali. Řekli, že když mám jinou nemoc, se kterou bych na šachtě stejně nemohl pracovat, už mi rentu vyplácet nemohou,“ dodal Hořelka.

Tvrdou podobu zákona potvrzuje i Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa, která ze zákona podobné renty vyplácí. „Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. Jednou ze změn může být změna zdravotního stavu postiženého zaměstnance a s ním spojená i změna jeho pracovní způsobilosti.“

To v podstatě znamená, že o rentu může přijít například horník, který ji dostává kvůli zaprášeným plicím a později si uřízne ruku. Bez ní by na šachtě tak jako tak nemohl pracovat...

Bývalý horník nevylučuje ani hladovku

Podobně je na tom i Břetislav Kijonka. I on měl problém s prostatou. „Podle lékařů jsem vyléčený, ale mezitím mi vzali rentu. A zpátky ji už nedostanu. Posudková lékařka mi řekla, že podle dnešních měřítek bychom už dnes uznáni nebyli,“ řekl horník pracující šestnáct let v rubáni. „Rentu dostávám na ruce, plíce, kolena. Mám vazoneurózu, artrózu, opotřebené klouby.“

Kolik takových horníků je, nikdo neví. „Podobné statistiky nevedeme, jde o citlivá data,“ uvedla Jana Dronská, mluvčí společnosti Diamo, která také některé renty vyplácí. „Z praxe vyplývá, že se jedná například o zhoubná nádorová onemocnění, závažné onemocnění srdce, cukrovku a podobně.“

Na rozdíl od Hořelky má Kijonka práci. „Pracuji jako nástrojař v jedné malé firmě. Ale že jsem přišel o rentu, samozřejmě cítím. Byly to pěkné peníze.“

Hořelka je na tom hůře. „Nemám teď žádné příjmy, žiju z toho, co mi půjčí syn nebo sestra. Chci tu rentu zpátky, vždyť tu rakovinu vůbec nemám, v tomto ohledu jsem zdravý. Když bude nejhůř, půjdu i do hladovky.“