Kochal se pohledem na stráně Prašivé a potom prohlásil: „Hory jsou tu nádherný.“
Už jsou to ale víc než tři roky, kdy někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navštívil opuštěný areál bývalého uprchlického tábora ve Vyšních Lhotách. Přijel, aby potvrdil, že v podhorské vesnici, která leží na úpatí Moravskoslezských Beskyd, vznikne čtvrtá věznice v Moravskoslezském kraji (podrobněji o ministerské návštěvě zde).
Místo uprchlíků vězni? |
Tři roky jsou pryč a bývalý tábor pro uprchlíky je stále opuštěný. Bude z něj věznice, nebo ne? Jistě už to neví ani ředitel heřmanického zařízení, jehož pobočkou měla věznice ve Vyšních Lhotách být.
„Tak, jak jsem si ještě před dvěma měsíci myslel, že to vím, tak teď to nevím vůbec,“ poznamenal ředitel věznice Kadlec. Podle něj vedení vězeňské služby o Vyšních Lhotách stále uvažuje.
Jak potvrdila mluvčí generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Hana Löffelmannová, otázku nutných investic potřebných ke zprovoznění věznice ve Vyšních Lhotách ředitelství ještě nedořešilo.
Počet odsouzených se ale mezitím opět zvýšil. Zatímco k 18. březnu jich bylo 19 391, nyní jich je o 159 více. „Věznice v Česku jsou zaplněné již z devadesáti sedmi procent,“ uvedla Löffelmannová.
Vyšní LhotyAreál ve Vyšních Lhotách o rozloze 75 tisíc metrů čtverečních se jako zařízení pro uprchlíky využíval přibližně od poloviny 90. let minulého století. Bylo tu 580 lůžek. Pro ubytování uprchlíků nebyl objekt využíván od prosince 2009. V červenci 2011 ho Správa uprchlických zařízení prohlásila za nepotřebný a ministerstvo jej nabídlo dalším státním organizacím. V lednu 2012 projevila o areál zájem Vězeňská služba ČR a chtěla z něj udělat věznici. Jenže v roce 2013 prezident Klaus vyhlásil amnestii a první pokus otevřít věznici nevyšel. |
Některá zařízení svou kapacitu přesáhla už dávno, třeba věznice v Heřmanicích je zaplněná ze sto deseti procent. „Nejsem tu od toho, abych byl pro, nebo proti zařízení ve Vyšních Lhotách. Vězňů ale přibývá, je to tedy o tom, jaké má vězeňská služba ve stávajících vězeňských zařízeních rezervy pro umístění dalších odsouzených,“ poznamenal Kadlec.
Vzhledem k narůstajícímu počtu vězňů se v Česku znovu využívají i ta oddělení věznic, která generální ředitelství po amnestii v roce 2013 uzavřela.
V únoru například opět otevřela ruzyňská věznice svou pobočku ve Velkých Přílepech, kam se vejde 151 odsouzených žen. Do budoucna počítá s otevřením poboček ve Vyšních Lhotách a v Poštorné u Břeclavi.
„V současné době generální ředitelství areály analyzuje. Řeší především možnosti budování nových ubytovacích kapacit. Tento proces je nicméně dlouhodobý a úzce spjatý s přidělením finančních prostředků,“ konstatovala Löffelmannová.
Jak uvedl Petr Kadlec, přeměna bývalého uprchlického tábora ve věznici by stála desítky milionů korun. A opravy by byly rozsáhlé, protože ubytovací prostory pro vězně nesplňují kritéria nejen bezpečnostní, ale ani hygienická či protipožární. V areálu například chybí oplocení i mříže v oknech.
„Ve Vyšních Lhotách by se muselo investovat přibližně sto milionů korun, aby se z toho zařízení udělala věznice. To by byla jednorázová záležitost. Pokud by se tam ale umístili vězni a nabrali zaměstnanci, šlo by o dlouhodobější investici,“ řekl Kadlec.
Věznice by mohla zaměstnat hned v úvodu přibližně osmdesát lidí. Šlo by o strážníky, dozorce, údržbáře, kuchaře, lékaře i zdravotní sestry. Ve Vyšních Lhotách by mohlo být 400 odsouzených.
„Šlo by především o vězně, kteří můžou být trestaní za málo nebezpečný trestný čin, ale do té samé kategorie bývají soudem přeřazováni muži, kteří původně byli v přísnějším typu věznice,“ vysvětlil už dříve Kadlec. Věznice by se mohla otevřít v prvním čtvrtletí roku 2016, jiné plány s tímto areálem vězeňská služba nemá.
