Součástí Slunečních teras by měla být naučná stezka v korunách stromů, vedená nad zemí devět až dvacet metrů spolu s vyhlídkovou věží vysokou až 40 metrů. Dále venkovní posilovna, restaurace, místo ke grilování, výtah pro lidi s omezením pohybu a také plochy určené ke vzdělávání i k odpočinku.
„Nyní tvoříme architektonickou a funkční koncepci,“ uvedla Anna Wnętrzak, správkyně projektu, za kterým stojí Spolek Lanovka Čantoryje, spadající pod město Ustroň.
Vznik Slunečních teras může trvat až pět let. První dva roky by se vyřizovala potřebná stavební povolení, další tři roky by trvala samotná stavba.
Spolek pověsil na svůj web i anketu, kde se zájemci mohou vyjadřovat nejen k tomu, zda má projekt smysl, ale co všechno by mohl zahrnovat, kolik by mělo být vstupné, jaké by sami doplnili atrakce a podobně. Ovšem ne všichni lidé se s možnými novými atrakcemi na Čantoryji ztotožňují.
Na sociálních sítích zaznívají názory, že jedna velká rozhledna už na vrcholu stojí, lanovka tam taky vede, i když jen z Polska, a že to stačí.
„Jediné, co tam chybí, je dobrá restaurace. Nechme přírodu přírodou. Megalomanské projekty mohou vznikat v údolích, na vrcholy kopců nepatří,“ komentují polský projekt někteří lidé na sociálních sítích.
Polská strana už se zajímala o možnost získat na Sluneční terasy dotace. „Potvrdili jsme jim, že finanční podpora na tento záměr je možná,“ uvedl Maciej Molak, vedoucí Společného sekretariátu Česká republika – Polská republika, administrátor evropských dotací.
My stále bojujeme s lanovkou, říká starosta Nýdku
Pro Jana Konečného, starostu Nýdku na Frýdecko-Místecku, odkud by mohla vést lanovka z české strany na Velkou Čantoryji, jsou zprávy o Slunečních terasách novinkou.
„My stále bojujeme s projektem lanovky. Přitom první studie byla hotová už před třinácti lety. Platné stanovisko EIA, tedy hodnocení vlivů na životní prostředí, které je nutné pro vydání územního rozhodnutí, jsme měli v roce 2012, ale pro současné nároky lanovky se už použít nedá. Proto jsme museli požádat o aktualizaci,“ vysvětlil Konečný s tím, že ministerstvo životního prostředí posuzuje nyní asi stovku podmínek.
„V létě kopec zkoumali a zjistili tam nějaký vzácnější druh motýla. Jaký tedy bude verdikt, to netuším. Když negativní, výstavbu lanovky definitivně vzdáme i přesto, že od kraje máme zelenou,“ podotkl Konečný.
Výstavba lanovky na české straně je odhadnutá asi na 300 milionů korun a počítalo by se se zapojením soukromých investorů.
„Navíc však potřebujeme zmírnit omezení týkající se podobných staveb na horách. Aby na Velkou Čantoryji mohla horská kola, případně lyžaři, což je nyní zakázané. Bez toho by se investice těžko vrátila,“ dodal Konečný k tomu, že vyřizování podobných záměrů je v Česku mnohem komplikovanější než za hranicemi.
Ovšem v případě kladných stanovisek k výstavbě lanovky by se Nýdek následně pustil do územního řízení a výkupů pozemků.
