Začátek ledna se v Ostravě-Radvanicích vydařil. Školky plné, lékařské ordinace prázdné. Hezké počasí, žádný smog. V druhé půlce měsíce však přišel obrat a jen na přelomu ledna a února místní lidé dýchali nadlimitní množství prachu bez přestávky dlouhých dvaadvacet dní. Jeho hodnoty se vyšplhaly i na pětapůlnásobek limitu. Minulý čtvrtek si Radvaničtí vydýchali poslední zákonem povolený den.
Jak dlouho lidé dýchají prach* Legislativa povoluje 35 dní v roce, kdy může množství prachu v ovzduší překročit imisní limit. V Radvanicích letos tento den připadl na čtvrtek 23. února. Ke středě mají Radvanice za sebou už 36 dní s nadlimitním množstvím prachu v ovzduší. Loni tuto hranici překročily ve druhé půlce února. * Žádná další stanice v kraji pětatřicetidenní limit zatím letos nepřekročila. * Podle zkušeností z předchozích let však tuto hranici každý rok překročí všechna měřená místa v ostravsko-karvinské oblasti. Loni ji některá místa zdolala také už v únoru, například Český Těšín nebo Věřňovice na Karvinsku. |
"Podle našich on-line informací došlo v Radvanicích k pětatřicátému překročení 23. února. Zatím evidujeme v Radvanicích třicet šest překročení průměrného denního imisního limitu," informoval Jiří Bílek z ostravského Zdravotního ústavu.
Překročení limitů hrozí všude na Ostravsku
Radvanice jsou prvním místem v kraji i v republice, které pětatřicetidenní hranici zdolalo. Je ale velmi pravděpodobné, že zákon nedodrží ani ostatní lokality v ostravsko-karvinské oblasti, kde se stav ovzduší hlídá.
"Na Ostravsku a Karvinsku se pětatřicetidenní hranice pravidelně překračuje na všech stanicích. Někdy to bývá hned na jaře, někdy až na podzim, záleží na meteorologických podmínkách," řekl Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu.
Lidé z Radvanic jsou podle výsledků měření z posledních let nadlimitním koncentracím prachu vystaveni zhruba třetinu roku. "Je to nezákonný stav. Zákonodárci něco stanoví zákonem, ale pak nevymáhají jeho dodržování. Ostravsko je z hlediska kvality ovzduší velkou výjimkou, možná by tady mělo smysl stanovit speciální podmínky," komentoval situaci Jaromír Slíva z radvanického občanského sdružení Vzduch.
Nejmenší částečky prachu jsou nejvíce nebezpečné
Podle on-line informací o naměřených hodnotách v Radvanicích si propočítal podíl těch nejjemnějších částeček prachu a zjistil, že zásadně převažují. "Poměr částic PM10 k těm menším a pro zdraví nebezpečnějším je čím dál menší. Nejmenší částice se vznášejí jako aerosol, neklesají a pronikají až do plic. Dnes jich je přes devadesát procent. Opatření, jako je čištění cest, je v tomto případě jen málo účinné," vysvětlil Slíva.
Podle odborníků právě mikročástečky PM1 a PM2,5 představují největší nebezpečí. PM1 se ve vzduchu vznášejí i několik týdnů, jsou tak malé, že na ně gravitace téměř nepůsobí. "Představují nejvyšší zdravotní riziko. Dostanou se do plicních sklípků a s nimi na ně navázané škodliviny, třeba rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky," říká Radim Šrám z Akademie věd.
Prach plíce zanáší. Umí nastartovat zánět v dýchacích cestách, může zničit jejich samočisticí schopnost, usazuje se v těle. Látky, které jsou na něm navázané, se pak dostanou do krve a usazují se v těle. "Je to jako do pokladničky," uvedl Radim Šrám.
