Ve slezské kotlině je občas takřka nedýchatelno.

Ve slezské kotlině je občas takřka nedýchatelno. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Česko, Polsko a Slovensko společně řeší, co se špatným ovzduším

  • 8
Tři země a společný postup v boji za lepší ovzduší. Česko-polsko-slovenský projekt Air Tritia má přinést detailní model znečištění ovzduší i předpovědní výstražný systém, ale také strategie, jak ovzduší zlepšit. Společný postup uplatní pět pilotních měst – Ostrava, Opava, Rybnik, Opole a Žilina.

Například Ostrava mimo jiné doufá, že se podaří rozšířit téma ovzduší do povědomí více lidí a změnit návyky i chování obyvatel, což může pozitivně kvalitu vzduchu ovlivnit.

„Vzniknou dvě aplikace. První Ostravě poslouží jako mapový portál s informacemi o kvalitě ovzduší. Druhá bude přístupná občanům, institucím, školám, nemocnicím i veřejné správě. Protože budou informace o znečištění k dispozici 48 hodin dopředu, budou si moct lidé své aktivity plánovat s ohledem na kvalitu ovzduší včetně dopravy do zaměstnání či školy,“ popsala náměstkyně ostravského primátora Kateřina Šebestová.

Ve městě se objeví také dva elektronické infopanely. Budou on-line informovat o aktuálním stavu ovzduší.

Každé z partnerských měst se potýká s jinými problémy. „U Rybnika jsou to hlavně lokální topeniště. Ostravu trápí průmyslová činnost, Žilinu dopravní zatížení, Opavu znevýhodňuje geografické umístění na hranicích s Polskem. Opole se v menší míře potýká se všemi třemi typy zdrojů,“ charakterizoval manažer projektu Air Tritia David Kubáň.

Městům pomohou také vědci

Města zatím postupovala svou cestou. Od dotací na kotle přes informační kampaně či podporu veřejné dopravy až po odprašování a výsadbu zeleně. Se společnou cestou jim pomohou vědci. Například Vysoká škola báňská – Technická univerzita vytvoří unikátní model znečištění ovzduší, mimo jiné s pomocí výpočetního výkonu superpočítačového centra IT4Innovations. Vycházet bude z údajů o všech zdrojích, které se na znečištění vzduchu v oblasti podílejí, od průmyslu přes domácí topeniště až po dopravu.

„Výsledky modelování se budou kalibrovat na imisní monitoring podle výsledků jednotlivých měřicích stanic. Využijeme i údaje z takzvaných pozaďových stanic od Vysočiny přes Jeseníky až po Beskydy,“ uvedl vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské Petr Jančík.

Model pak ukáže koncentrace škodlivin v ovzduší z jednotlivých typů zdrojů i v jejich různých kombinacích. „Umožní posuzovat, co se stane s imisní situací, když vypneme nějaký velký zdroj nebo skupinu zdrojů nebo když je omezíme třeba o padesát procent. Jak to bude vypadat, když všechna lokální topeniště přejdou na jiný druh paliva. Co se s ovzduším stane, až se uskuteční plánované investice. Můžeme díky němu i vymyslet nová opatření,“ vysvětlil Jančík.

Systém předpoví problémy s dvoudenním předstihem

Díky demografickým databázím a údajům zdravotních rizik se také ukáže, kolik lidí je postiženo znečištěním a jaké konkrétní zdravotní dopady na ně má i jak se tyto dopady změní při různých variantách řešení znečištění ovzduší. Model chtějí mít vědci přesný a výzkum podpoří i specifické metody, třeba biomonitoring s pomocí mechů.

Dalším výstupem bude předpovědní a varovný systém. „Měl by na 48 hodin dopředu umět předpovědět koncentrace škodlivin na daném místě,“ doplnil Jančík.

Spolupracují čeští, polští i slovenští odborníci, třeba Žilinská univerzita vytvoří detailní dopravní modely celé oblasti. Systém bude dostupný přes internetový prohlížeč i jako aplikace do telefonu. Projekt už odstartoval a potrvá do května 2020. Rozpočet činí 2,6 milionu eur.