Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ke Slezské Ostravě patřily visuté dráhy, říká Česlav Piętoň

  8:55aktualizováno  8:55
Badatel a sběratel Česlav Piętoň po sedm let mapoval zajímavosti z historie Slezské Ostravy. Nyní je vydává souborně v knize.

Autor publikace Slezská Ostrava v proměnách času Česlav Piętoň | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Jaká byla Ostrava v době mládí spisovatele a zdejšího rodáka Zdeňka Jirotky? Ve které věznici pobýval Ivan Olbracht, kde prožil dětství Ota Filip? Jak to bylo s historií Slezskoostravského hradu a kde byl objeven stříbrný poklad Jana Lucemburského? Znáte místo dopadu sovětské stíhačky?

Fotogalerie

Nejen tyto zajímavosti, ale i stovky dalších pozoruhodných faktů z dějin Slezské Ostravy je možné se dočíst v právě vydané knize Slezská Ostrava v proměnách času od badatele a sběratele Česlava Piętoně. Knihu pokřtil tento týden ve středu a provází ji i stejnojmenná výstava, která potrvá do 8. listopadu.

Slezská Ostrava v proměnách času není zdaleka první knihou na téma historie Ostravy. Proč vychází?
Knihy, které se doposud zabývaly historickou Ostravou, se na její největší obvod, kterým Slezská Ostrava je, zaměřovaly jen stručně v rámci kapitol věnovaných připojeným obcím. Bohatý vizuální fond, který je k dispozici, využily jen z malé části. Přitom právě on je ideálním prostředkem pro podrobnější popis slezskoostravské historie.

Přece jen, nejsou nějaké výjimky?
Ano, tvoří je například skvělá publikace Ostrava 1880–1939, vydaná nakladatelstvím Wart v roce 2000, a kniha Vítkovice, z téhož nakladatelství z roku 2002. Jsou přínosné tím, že se v nich objevil dosud nevyužitý materiál z archivu ostravských filokartistů.

Váš příspěvek k dějinám Ostravy sice vychází knižně nyní, ale čtenáři se s ním mohli setkat už dříve v novinové podobě.
Seriál věnovaný slezskoostravské historii vychází na pokračování od roku 2010 jako součást Slezskoostravských novin. Dnešní kniha je vlastně jejich reprintem. Cílem bylo přiblížit jedinečnou a v některých případech ojedinělou historii Slezské Ostravy. V mnoha ohledech obsahuje podmanivé, fascinující a dnes již mnohdy zapomenuté informace.

Neméně cenné jsou doprovodné texty v knize, kde čerpáte z vlastních zkušeností i historických pramenů.
Mé komentáře vycházejí zejména z odborných studií Archivu města Ostravy. Pramenem se mi staly ovšem také rozptýlené a mnohdy těžko dosažitelné dobové zdroje, včetně osobních vzpomínek pamětníků.

Jaká byla vlastně Slezská Ostrava v době, které se věnujete?
Polská Ostrava, jak se tehdy říkalo, začala nabývat na významu začátkem 20. století. Začalo se to projevovat i tím, že v roce 1909 padlo rozhodnutí postavit novou radnici. Ta stará stávala na dnešním parčíku ve směru k firmě Opel Novotný. Záběr Trojického údolí z roku 1915 vypovídá o tom, jak živé a zabydlené prostředí bylo v bezprostředním okolí školy na Baranovci. Významným krajinářským prvkem Slezské Ostravy byly visuté dráhy – lanovky na přepravu koksu, uhlí a hlušiny. Dnes už jsou minulostí. Nechyběla zde ani vyhledávaná místa pro rekreaci a odpočinek, vyhlášenou lokalitou byla například Stará střelnice se sady a výletní restaurací U Dubu. Poblíž se nacházela i Střelniční lávka. Ještě v roce 1999 sváděli místní památkáři marný boj o její záchranu. Po demolici jsou z ní zachovány jen torza zděných pilířů na každé straně řeky.

Tvář dnešní Slezské Ostravy se částečně změnila k nepoznání, i když některé budovy ještě stojí, přesto jsou jiné, což je případ Slezskoostravského hradu.
Slezská Ostrava až do roku 1327 patřila Polsku a název Polská Ostrava vydržel až do roku 1919. Její centrum se původně rozkládalo u středověkého hradu ze 13. století, který byl posléze přestavěn na renesanční zámek. Dobová pohlednice dokládá, že hrad nad řekou Lucinou (též Lučina) byl ještě v roce 1916 zachovalý a obyvatelný. Jeho statiku narušilo až pozdější poddolování. Jako dítě si pamatuji, že do jeho podzemí vedly tajné chodby a na jeho nádvoří stávaly objekty, ve kterých si posléze takzvaní Fialoví ďábli zřídili svou klubovnu. Existuje svědectví, že v roce 1938 byl v podzemí hradu plánován kryt pro 1 500 lidí, aspoň tak velký prostor je v pramenech popisován, že se pod ním nachází.

Ke knize jste svým způsobem rezervovaný, proč?
Je to dáno jejím vznikem, protože původně se jedná o novinové články, které byly psány se záměrem publikovat je v periodickém tisku, nikoli jako ucelené dílo. Knižní vydání novinových článků nelze posuzovat běžnými měřítky pro svébytné dílo. Také styl komentářů, které pohledy doprovázejí, sledují potřeby především publicistické, a nikoli přísně odborné.



Nejčtenější

Obec marně vyzývá seniora k odklizení desítek vraků. Je to sbírka, tvrdí

Toto není zarostlé vrakoviště, ale sbírka veteránů chráněná kopřivami, tvrdí...

Desítky autovraků obrostlých trávou hyzdí okraj frekventované silnice přes Dobrou na Frýdecko-Místecku. Patří místnímu...

Starostka objevila v penzionu bezmocné seniory. Zařízení prověřuje policie

Penzion Wendy senior ve Vratimově.

Bezvládné lidi na postelích i ženu s otevřenou ranou na noze našla při návštěvě nového penzionu Wendy senior ve...



A kde jsou ti diváci? Zlatá tretra řešila, proč se tribuny nenaplnily

Český dálkař Radek Juška si doletěl pro šesté místo.

Tahle Zlatá tretra je jiná než předchozí ročníky, uvědomoval si takřka každý při pohledu na tribuny během středečního...

Temný sokol přiletí na Dny NATO v Ostravě. Pilotuje ho Darte Vador

Dark Falcon belgického F-16 Demo Team

Jedním z velkých lákadel připravovaných Dnů NATO v Ostravě bude letová ukázka stroje F-16 belgického letectva. Stroj...

V Mostech u Jablunkova kroupy zničily úrodu, o pár metrů dál bylo sucho

Rodině z Mostů u Jablunkova poničily kroupy úrodu.

Lidé v Mostech u Jablunkova letos sklízet nebudou. Úrodu jim zničilo silné krupobití, které oblast zasáhlo o víkendu....

Další z rubriky

Na šachtě byl týden. Od smrti na Dukle jej zachránila nezkušenost

Vladimír Vlček nastoupil na Duklu jen týden před tragickou událostí z roku 1961.

Vladimír Vlček nastoupil na Důl Dukla jen pár dní před tragédií, při níž zemřelo 108 horníků. Za svůj život vděčí...

Když Duklu 61 viděli havíři, nedali mi pěstí, těší režiséra Ondříčka

Režisér David Ondříček (30. května 2018)

Dvoudílné drama z hornického prostředí Dukla 61 se podle mnohých stalo filmovou událostí letošního roku. Režisér David...

Ostrava se dočkala nového sloního samce. Maxim přijel z Francie

Sloní samec Maxim je novým obyvatelem ostravské zoo.

V ostravské zoologická zahradě se od časného čtvrtečního rána zabydluje nový obyvatel sloního pavilonu. Dosavadní...

Najdete na iDNES.cz