Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Doputuje Jantarová stezka na Slezskoostravský hrad?

  12:40aktualizováno  12:40
Nevídané plastiky a mimořádně zvláštní artefakty staré až pět tisíc let jsou součástí výstavy Za Velkou zdí, která je k vidění v Ostravském muzeu. Předznamenává také vznik nového Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty. O novém muzeu i výstavě v rozhovoru mluví kurátor David Majer.

Kurátor David Majer na výstavě Ostravského muzea věnované starověké Číně. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

David Majer věří, že bude na Slezskoostravském hradě v Ostravě. Už nyní je ale možné některé světové rarity z budoucích sbírek tohoto muzea vidět. Patří mezi ně například pohřební nádoby, propracované rituální předměty, šamanské masky...

Výstava zahrnuje několik desítek předmětů spjatých s nejstaršími historicky doloženými dynastiemi. V čem spočívá její jádro?
Základ výstavy se nachází v zadní místnosti, která má působit jako meditativní prostor. Předměty zde vystavené mají co do činění se záhrobím a jsou samy o sobě k meditaci předurčeny. Nesloužily ke světským záležitostem, ale zprostředkovávaly kontakt mezi tímto světem a světy na druhém břehu. Jedná se o součásti hrobových výbav, se kterými manipulovali kouzelníci při zásvětních rituálech. Dnes už o nich příliš nevíme, tato doba je pro nás zahalena rouškou tajemství. Šangové byla historicky první známá dynastie, která vládla v Číně do 11. století před naším letopočtem.

Co existence těchto výbav dokládá?
Předměty dokumentují, jaký význam Šangové kladli bronzu a výrobkům z něj. Ale také výrobkům z mědi. Když Čouové přebírali vládu a Šangy svrhli, tak tento krok ospravedlnili tím, že Šangové ztratili svoje „trojnožky“. Což je název pro rituální předměty, a když nemají trojnožky, nemají ani nárok na vládu. Ještě dva a půl tisíce let poté hledal trojnožky slavný Čingischán ve Žluté řece.

Existují z té doby nějaké zápisy?
Staří Číňané nekodifikovali smlouvy na organické materiály. Vždy, když vytvořili státní smlouvu, tak odlili nádobu a do jejího povrchu text ujednání vyryli. Smlouva platila tak dlouho, dokud nádoba existovala. Takže jejich ztráta znamenala pozbytí legitimity vlády. Čínská kultura je specifická, vše, co je zobrazeno, symbolizuje dobro a ochranu, což je například v kontrastu ke křesťanskému umění, které vyjadřuje utrpení, smrt nebo bolest.

Výzdoba těchto nádob je velmi rozmanitá...
Jsou tady monstra, draci, fantastické příšery, ti všichni jsou přemocní duchové, jejichž posláním je ochraňovat. Je to patrné i na nádobě, které se říká Chu, v několika pásech ji zdobí propletené larvy a červi. V evropské kultuře červ znamená něco přízemního, temného, kdežto v Číně symbolizuje zmrtvýchvstání a nesmrtelnost.

Proč jste se rozhodl nazvat výstavu Za Velkou zdí?
My jsme ten barbarský svět a za tou Velkou zdí, tam je ta kocourova zahrada, něco tajemného. Svět, kam se běžně nesmí a kam se málokdo z nás může podívat. Je to zajímavé téma i pro motiv Hedvábné cesty, protože Čína se ohradila proti barbarství, ale to samé udělali ve své době Římané. Také oni se ve své době považovali za střed světa a vše, co bylo za ním, bylo barbarské.

Vystavujete i obětní sekery...
Ano, k vidění jsou také obětní sekery, podobné byly nalezeny v císařské hrobce, používají se na stínání zvířat. Umístění seker souvisí s vystavenými předměty odkazujícími k rituálům, třeba k obětování zvířecích těl, konkrétně třeba psích.

V textu o výstavě se ale o takovýchto podrobnostech nezmiňujete.
Rozhodli jsme se některé detaily vynechat, abychom neohrozili návštěvníky psychickou újmou. Tyto nádoby mají typicky tvar s ušima a nohama. Používaly se pouze pro rituální vaření sťatých obětí. Po staletí se jejich tvar neměnil, změn doznával třeba jen dekor.

Velice pozoruhodná je rovněž zvláštně formovaná šamanská maska...
Třeba tato pět tisíc let stará šamanská maska s tyrkysovou pastou. Když Číňané vzdávali úctu kovu, tak ještě větší úctu si zasloužil nefrit. Považovali jej za nebeskou substanci. Konkrétně průsvitný bílý nefrit pro ně měl nevyčíslitelnou cenu. Dodneška si jej cení více než smaragdy nebo diamanty.

Mezi návštěvníky, které jste již výstavou prováděl, byl i známý záhadolog Arnošt Vašíček, jaká byla jeho reakce?
Velmi pozitivní, Arnošt Vašíček mě například upozornil na to, že se mezi vystavenými předměty dá najít mnoho analogií se starověkou Amerikou. Je to velmi zajímavé, ale nemyslím si, že v tomto směru došlo k nějakému vzájemnému ovlivnění, spíše to vnímám tak, že člověk na mnoha místech zeměkoule vymýšlel zároveň tytéž věci.

Výstava potrvá do konce února, pak se rozhodne, co s ní bude dál?
Měla by být částí expozic Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty, věřím, že se jej tento rok podaří oficiálně otevřít a přesídlit do Ostravy na Slezskoostravský hrad. Všechny podmínky tomu nahrávají. Pokud se nestane něco nepředloženého, věřím, že k tomu dojde na podzim, předběžně 28. října.

Ve které části hradu by mohlo muzeum sídlit a jaká bude jeho náplň?
Mělo by být umístěno v hradní věži. Čtyři roky už v ní vytvářím expozice, které jsou takovým předvojem Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty. Pak už by se v ní mohly dělat výstavy ve velkém. Zároveň bych nerad dělal výstavy ve velkém ansámblu, protože v menším počtu bych měl kvalitu výstav více pod kontrolou. Letos se rozhodne, zda muzeum vznikne v Ostravě nebo na zámku ve Valticích, kde se také na řadě výstav podílím. Rád bych upřednostnil Ostravu.



Nejčtenější

Autobusák dostal za vjetí na přejezd podmínku. Odvolali se on i žalobce

Autobus ve Frýdku-Místku vjel na přejezd těsně před vlakem

Podmínečný trest a zákaz řízení udělil soud 56letému muži, který letos v únoru ve Frýdku-Místku jako řidič autobusu...

Kdyby nastal blackout, na mytí i praní by lidem jako kdysi stačil popel

Na Kamenitém v Beskydech spolek Koliba s Václavem Michaličkou z Muzea...

Kdyby na dlouho vypadly dodávky elektřiny, poradili by si s tím lidé, kteří minulý týden vyrazili na horu Kamenitý v...



Muži vyrývají příběhy lidí do desek. Dřevěná fotoalba jsou hitem

Dominik Čermák (vlevo) a Jan Ševčík jsou úspěšnými výrobci a prodejci dřevěných...

Na začátku byznysu dvou mladých mužů byla spořivost jednoho z nich. Jan Ševčík šel do obchodu a chtěl si pořídit...

Ostravské stopy: Město vypadalo strašně. Špinavá katastrofa, vzpomíná Hryc

Slovenský herec Andrej Hryc má hodně zážitků i ze Stodolní ulice. Jenže jak...

Nejnovější slovenskou kinematografii přijel nedávno na festival Kino na hranici reprezentovat známý slovenský herec,...

Slavný stadion Bazaly v současné podobě končí. Bude se bourat tribuna

Vizualizace stadionu Bazaly po plánované přestavbě.

Do šesti týdnů by měla zmizet hlavní tribuna někdejšího stadionu ostravského Baníku na Bazalech. Město, kterému areál...

Další z rubriky

Soud zprostil trenéra Petrželu obžaloby z vyhrožování. Chyběl důkaz

Vlastimil Petržela, trenér Zlína

Okresní soud v Opavě ukončil případ dvou výhrůžných textových zpráv, které loni na jaře obdržel předseda představenstva...

V domech ostravského obvodu Jih budou kamery, i bez souhlasu nájemníků

Na vjezdy do zóny dohlíží kamery.

Ostravský obvod Jih, který vlastní 313 domů s 5 200 byty, umístí do desítek paneláků bezpečnostní kamery. Nájemníků se...

Moravskoslezské hutě a doly platí miliony korun za snížení hlučnosti

Letecký pohled na Třinecké železárny.

Spuštění tolik potřebného odprášení v Třineckých železárnách neznamenalo pro nedaleké město jen snížení prašnosti, ale...

Najdete na iDNES.cz