Například ostravský magistrát zaplatí v příštích třech letech za služby daňového poradce téměř 850 tisíc korun bez DPH. Z této částky padne každý rok 95 tisíc korun jen na samotné podání daně z příjmu.
„V podmínkách statutárního města Ostravy jde o vysoce složitou a komplexní problematiku, která se řeší během roku jednorázově. Z tohoto důvodu je efektivnější zabezpečovat zpracování přiznání externě,“ vysvětluje mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská důvody, proč si externího daňového poradce najímá město disponující odborem financí a rozpočtu.
Odbor má na starost daňová přiznání nejen za samotné město, ale i za jednotlivé obvody. Zaměstnáno je na něm 58 lidí.
„Daňovou problematiku ale z těchto zaměstnanců řeší pouze jeden, který zodpovídá zejména za zpracování daňových přiznání u daně z přidané hodnoty, která jsou podávána měsíčně,“ dodává Andrea Vojkovská.
Druhé největší město kraje, Havířov, platí za služby daňového poradce 170 tisíc korun ročně.
„S externím daňovým poradcem máme možnost podat daňové přiznání později, až v červnu. Máme tak na jeho zpracování více času,“ přibližuje jeden z důvodů havířovská mluvčí Jana Kriš. „Navíc kdybychom na tuto činnost vyčlenili samostatného pracovníka, bylo by to pro město dražší,“ dodává.
V nedaleké Karviné platí za externího daňového poradce necelých 23 tisíc korun za rok.
„V této službě je obsaženo daňové poradenství během roku a roční daňové přiznání za právnickou osobu. Vzhledem k náročnosti této problematiky jsme zvolili externího daňového poradce, který je expert na tuto oblast. Ekonomický odbor pracuje v součinnosti s daňovým poradcem při sestavování daňového přiznání,“ vysvětlil karvinský mluvčí Lukáš Hudeček.
Jen o trochu více, 26 tisíc korun, platí za podání daňového přiznání krajský úřad.
Pětadvacet tisíc korun ročně za podání přiznání a 7 516 korun čtvrtletně za daňové poradenství pak bude v příštích třech letech vyplácet daňovému poradci radnice v Orlové.
Zvládáme to sami, hlásí radnice zbylých měst
Zbylá velká města v kraji podávají daňová přiznání sama. „Přiznání k dani z příjmů právnických osob si podáváme sami vlastními silami a za využití vlastních zaměstnanců. Za podání výše uvedené daně je zodpovědná jedna osoba,“ vysvětlila frýdecko-místecká mluvčí Jana Matějíková.
Obdobně tomu je v Novém Jičíně, Třinci, Krnově nebo Opavě.
Ani jedna z variant není v kraji nijak výjimečná. „Obce v Moravskoslezském kraji běžně využívají možnosti ustanovit si zástupce pro jednání před finančním úřadem. K tomu stačí, že finančnímu úřadu doručí zmocnění k zastupování, a to buď generální plnou moc, nebo omezenou plnou moc. Tohoto institutu vyžívají obce bez ohledu na svou velikost,“ řekla mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj Petra Homolová.
Najímání daňových poradců neodsuzuje ani vedoucí Katedry veřejné ekonomiky Ekonomické fakulty VŠB Petr Tománek.
„U obcí je podávání daní poněkud složitější než třeba u podnikatelů. A záleží třeba i na tom, kolik mají obce zaměstnanců, jaká je jejich historická zkušenost s danou problematikou, zda musí třeba některé služby nakupovat,“ vysvětluje Tománek.
„V daňové problematice se začalo před několika roky s daňovými odpisy, do toho se musí počítat správa majetku a další věci. Není proto jednoduché říct, zda obce tyto služby daňových poradců potřebují, nebo zda se bez nich obejdou,“ přibližuje.
