V kraji chybí pediatři. Už delší dobu je kvůli tomu v ohrožení ostravská dětská pohotovost, ale nově i dětská lůžková oddělení, která mají také problém se zajišťováním pohotovostí.
Mezi nemocničními pediatry vládne nervozita. Netuší, která ze stávajících deseti dětských lůžkových oddělení v kraji se podaří výhledově udržet. Chybí totiž lékaři. I primáři.
„Pediatrů je málo a nejen v kraji. Do budoucna je počet oddělení neudržitelný. Nemocnice lákají lékaře z jiných regionů i z ciziny, ale nedaří se,“ popsal člověk, který situaci zná, ale nechce zveřejnit jméno.
Podle něj má problém řešit vedení kraje. „Politici zřejmě budou muset rozhodnout o redukci dětských oddělení v zařízeních, která patří kraji. Ze dvou nemocnic v jednom okrese, jako je Karviná-Ráj a Havířov či Frýdek-Místek a Třinec, by mělo zůstat jedno oddělení. Jinak hrozí, že při dalších odchodech lékařů do penze či do privátu se budou tato oddělení zavírat nekontrolovaně ze dne na den,“ nastínil.
Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer ale řekl, že kraj zavírání oddělení nechystá. Už proto, že pediatrie patří k základním oborům a je nezbytná ve všech nemocnicích s urgentním příjmem.
„V prosinci zaznělo na jednání zastupitelů Karviné, že v březnu skončí místní dětské oddělení. To není pravda. Situace je složitá, ale snažíme se udržet všechna oddělení za každou cenu,“ řekl Gebauer.
Pokud neodejdou z nemocnic další pediatři, dají se podle něj udržet všechna oddělení. „Ředitelé našich nemocnic už shánějí nové lékaře i na Slovensku a v Polsku. A vedení kraje začne příští týden žádat místní praktické dětské lékaře o pomoc se službami nejen na pohotovosti, ale i na odděleních,“ nastínil.
Podle náměstka pracuje v regionu asi 250 praktických dětských lékařů. Jejich průměrný věk je ale 57 let a asi sto již má nárok na důchod. Jejich odchod by způsobil kolaps.
Nemocnice pohlídají děti lékařek a sester
Krajské nemocnice chtějí situaci řešit i tím, že zřídí dětské skupiny, aby se do práce mohly vracet lékařky i zdravotní sestry po mateřské.
Nemocniční lékaři přesto obavy mají a do řeči jim moc není. „Když se kterékoli dětské oddělení zavře, nebude udržitelná péče a mladí lékaři se nebudou mít kde vzdělávat,“ řekl primář dětského oddělení Nemocnice Třinec Štěpán Rucki.
Obtížně se hledají i primáři. Ve Frýdku-Místku se bývalá šéfka dětského oddělení vzdala funkce už před časem a její nástupce se vedení ujal dočasně s podmínkou, že žezlo rád co nejdříve předá. Ale nemá komu.
„Primáře sháníme už půl roku i v zahraničí. Nabízíme velmi slušné podmínky včetně náborového příspěvku. Ale zájem zatím není,“ potvrdil ředitel nemocnice ve Frýdku-Místku Tomáš Stejskal. Primáře shánějí i v Novém Jičíně.
Potíže se zajištěním nepřetržitých služeb má většina dětských oddělení v kraji. Výjimkou je klinika dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava se 46 lůžky (bez novorozeneckých) a 29 lékaři na plný úvazek. „Daří se nám stabilizovat personál a vidíme zvýšený zájem o pediatrii. S redukcí lůžek nepočítáme,“ uvedl přednosta kliniky Jan Pavlíček, jehož podřízení pomáhají sloužit i v dalších nemocnicích.
Vzdělávání trvá příliš dlouho
I podle Pavlíčka je ale obtížné odhadovat další vývoj v kraji. „Existuje řada rizikových faktorů včetně nejisté situace v oblasti dětské pohotovostní služby,“ nastínil.
Potíže se zajištěním dětské pohotovosti při Městské nemocnici Ostrava, která jako jediná v kraji funguje i v noci, trvají asi dva roky. Dvě třetiny služeb zajišťují dva lékaři starší 70 let. Nemá je kdo nahradit.
Velmi křehká situace je podle primářky Alice Nogolové i na tamním dětském oddělení s 68 lůžky a 17 lékaři, z toho pět má zkrácený úvazek. „Chybí nám dva pediatři. K rozbití týmu může dojít kdykoli. Stačí odchod klíčových lékařů, kteří nebudou nahraditelní. Většina odborností jako endokrinologie, gastroenterologie či kardiologie je vázána na jednoho lékaře. S jejich odchodem odbornost zanikne. Odejde-li více starších lékařů současně, nepokryjeme služby,“ vylíčila Nogolová.
Podle ní chybí lékaři středního věku. Rušení lůžek ale nepředpokládá. „V krizové situaci a po domluvě s pojišťovnami jsme schopni jejich počet i navýšit,“ dodala primářka, podle které by se měla zkrátit doba vzdělávání pediatrů.
To si myslí i primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský. „Trvá zhruba 13 let i déle, než student prvního ročníku medicíny získá potřebné vzdělání pro práci klinického pediatra včetně další specializace.“
