- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já jsem jednou psal komisařce na ochranu lidských práv, a do poslanecké sněmovny. Dostal jsem spíše obecne odpovědi. U EU komisařky mi odpověděla jiná osoba, trochu jsem si pohledal kdo to je a když jsem zjistil jaký dlouhý seznam lidí pro tu osobu v Brusselu pracuje, udělalo se mi špatně.
Ano, mají k dispozici kancelář i placené asistenty, často jsou to rodinní příslušníci, či nejrůznější kamarádíčci, jejichž jedinou motivací a schopností je pobírání pravidelné prebendy. Nějaké naivní dotazy občanů jsou těmto novodobým papalášům upřímně k smíchu. Sám jsem opakovaně oslovil s konkrétním dotazem jistého senátora a po opakované urgenci a s několikaměsíčním zpožděním mi odpověděl nějaký jeho podržtaška v jazyku ptydyke, tedy mnoho slov a o ničem... Potom se to zaobalí přiblblou frází ve stylu "jednám s vedením radnice o kriminalitě" a šlus, vyřízeno. Občane splnil jsi svoji povinnost a zvolil jsi svého zástupce do Parlamentu a teď už prosím neotravuj a nezdržuj...
omlouvám se za překlep: samozřejmě v jazyku ptydepe, nikoliv ptydyke
"Třeba Josef Němčík, asistent Radka Sušila (ČSSD), řekl, že senátorovi před časem změnili heslo u pracovního e-mailu a on se nemůže dostat k poště."
A jak proboha může takový člověk pracovat, když nemá přístup k vlastní pracovní korespondenci?
Proč by měl proboha pracovat? Co vás to jenom napadlo?
Voliči jsou zajímaví maximálně dva měsíce před volbami. Pak je skoro 4 roky pauza, u senátorů šest let.