Není to studenti versus důchodci. Dokonce to není ani o hospodářské recesi. Ve skutečnosti je to vztah studenti versus politici!

Pracovníci ČSÚ Holanová a Kunc publikovali statistická data o zaměstnanosti (Dvacet let na úřadech práce: Nezaměstnaných je třikrát víc). Publikováno 6. srpna 2014. Dostupné na adrese: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/nezamestnanost-v-cesku-1993-2013/r~9ffe4c6c1be811e48975002590604f2e/

V materiálu se mimo jiné dočtete:

2011 až 2013 – Posouval se odchod do důchodu

... zvyšovala (se) úroveň zaměstnanosti – hlavně díky posouvání hranice odchodu do důchodu. „Míra zaměstnanosti osob ve věku 55 až 64 let se v tomto období již přibližovala hranici padesáti procent, přitom v období 1993 až 1996 se pohybovala kolem 34 procent,“ uvádí ČSÚ.

Výše uvedená čísla potvrzují to, na co jsem poukázal v článku Dítě a generační solidarita II, publikovaném v únoru 2014. Rok 1996 je díky startu prodlužování věku odchodu do důchodu rokem zlomu v zaměstnanosti. Dostupné na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/8-a-9-cast-dite-a-generacni-solidarita.html

V boji o zam,ěstnání i brigády nejde o souboj mezi studenty, důchodci, či nezaměstnanými, ale o to, kdo má kde jaké konexe. Podchytit problém znamená na půl ho vyřešit. Konexe v soukromých firmách jsou samozřejmostí, ale využívání konexí v umísťování lidí ve státních úřadech je to, co by se mělo zatrhnout.

Osobně nemám příliš v lásce personalisty. Jistě nepochybuji, že se mezi nimi najde hodně profíků, nicméně moje zkušenosti s těmito lidmi jsou bídné. Současnou práci jsem našel tak, že jsem měl pohovor přímo s vedoucím oddělení, kterého zajímalo, co umím a ne jaké mám koníčky, jak si představuji první týden v práci či moje velmi oblíbená otázka - kde se vidím za 5 let.

Tak to máme podobné zkušenosti. :-( Personalisté jsou většinou jen dosazené "figurky". Prostě často to byli a jsou lidé (ženy), které tam někdo dosadil a oni ani neumí s člověkem mluvit. Smutná realita.

Víte ono sehnat "užitěčnou" brigádu, tak to je nadlidský úkol! Sama studuji nyní dálkově, ale i tak do té školy musím. Zaměstnání na HPP není možné. Snažila jsem se, ale všude jsem byla odmítnuta :-(  Studium bylo překážkou. Nakonec jsem vzala brigádu do konce roku v továrně, abych aspon měla něaký příjem. Z něčeho člověk žít musí. I když mi zase bude chybět praxe v mém oboru. No jo, co se dá dělat. V ČR je to prostě postavené na hlavu!

To je zvláštní, že nesouhlasíte s mým předchozím příspěvkem, ale jsme na tom úplně stejně. Taky dálkově studuji každý pátek jsem ve škole. Na pohovorech slýchávám o nedostatečné praxi nebo nutnosti pracovat od pondělí do pátku.

Nejradši mám první týdny v září , kdy se mi v kanceláři začnou střídat zmalované dorostenky s žádostí o práci v administrativě , protože MAJÍ MATURITU a přece nebudou dělat rukama

přesně tak, raději zaměstnávejte dorostenky z první republiky

Ta situace na trhu práce mě začíná opravdu s*át, je to čím dál tím horší. Je spousta nezaměstnaných, firmy to vědí a využívají toho. Ze západních zemí sem přivadí různé nesmyly typu assessment centrum (kdy děláte celý den s dalšími 10 lidmi na pohovoru šaška), výběrové řízení jako na pozici ředitele zeměkoule se dělá i pro uklízečky, personalisté se vám hrabou v životopisu jako staři kádrováci za komunistů a za každý detail už přijde okamžité vyřazení. Ti, kteří získali práci před rokem 2008, si ji drží zuby nehty, jsou ochotní přistoupit na snižování platu, neplacené přesčasy, buzeraci od šéfů atd., hlavně aby ji neztratili a nemuseli znovu hledat. Přemýšlím, že to tam snad poprvé v životě příště hodím komunistům.

hm komunisti vám jistě zajistí dlouhodobě krásný a bezstarostný život a skvělou práci... Češi jsou opravdu nepoučitelní, jsme národ i...tů

Nevím, jak jiní manažeři, ale já mám s brigádníky naprosto katastrofální zkušenosti. Z třiceti, kteří pošlou CV jich 10 vůbec nepřijde na domluvený pohovor, další nebudou jednoduchou manuální práci dělat za 90,-Kč/hod, a z těch, které si vyberu zůstane tak jeden funkční. Ostatní první den zaspí a potom už se jim nechce, nebo sedí celé hodiny a tupě zírají do blba... Kdyby to byla jednorázová zkušenost, tak to ani nekomentuju, ale opakuje se to několik let a je to čím dál tím horší...

Práce za socialismu typu brigád bylo nesrovnatelně víc, vždy jako student jsem mohl vybírat. Za měsíční práci na poště - noční třídění balíků jsem bral cca 1500 Kč, což bylo v r.1967 slušné (noční směny obden, ale nechalo se v noci nějaký čas zdáchnout).

Zaučování - pokud jsem ukázal jako mladík zájem, nebyl problém Ten starý nebo starší ale měl jistotu, že ho nenahradím, pokud nešel do penze nebo výš. Sice se také honily náklady a stavy pracovníků, ale bylo to takové lidštější než dnes.

přesně tak, Na stavu dnešní pošty je vidět, že ji řídí absolutně lidi bez myšlení i koncepce.

Aktuální příklad: Pošta omezila až téměř zrušila střídače, takže když na poštách v obcích střediskové velikosti jedna (za přepážkou) onemocní, nebo má dovolenou, pošta musí zkrátit otvírací hodiny (protože potřebuje i vypravoval listonoše, atd.). Výsledkem jsou fronty, lidi naštvaní, často na úřednici, která za to nemůže.....

Tak si to můžeme celé shrnout: mladí jsou k ničemu, protože jsou mladí. Nemají žádné zkušenosti, žádnou pracovní morálku, nikde je nemůžou zaměstnat, protože nemají dostatečnou praxi a do té doby chodil 17letý student do školy, kde se učil jen teorii a o praxi nemá ani ponětí. Jestli tohle bude číst nějaký zaměstnavatel, může mi vysvětlit, jak si mladí lidé mají hledat práci, když i pro ně je krátkodobá brigáda téměř nedosažitelná? Kdo nahradí ty důchodce a lidi s lepší pracovní morálkou? Mám pocit, že pokud tatínek nebude mít dobré kontakty, obyčejný smrtelník se k práci asi jen tak nedostane.

To je jednoduché, dokud se ve škole učí samé neužitečné věci, naučit se něco užitečného sám.

Me spise rozciluje práce duchodcu ve statni zprave. Teple místo, nemusi podavat zadne vykony, tabulkove platy. Jejich praci by většinou daleko lepe zastal mlady clovek.

to neplatí automaticky. A o tom, že se nemusí pracovat, by se dalo taky polemizovat